Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Za odměnu mám vafle, smála se po prvním triumfu v SP Ledecká

ŠTASTNÝ ÚSMĚV. Ester Ledecká po závodě Světového poháru v paralelním obřím slalomu ve slovinské Rogle. | foto: AP

18 2014
Pořád tomu nemůžu uvěřit, opakovala snowboardistka Ester Ledecká, když hodinu a půl po závodě Světového poháru v paralelním obřím slalomu ve slovinské Rogle vyšla z dopingové kontroly a soupeřky jí znovu gratulovaly.

A proč ne, osmnáctiletá dcera hudebníka a zpěváka Janka Ledeckého se právě ozdobila prvním vítězstvím v elitním seriálu a tři týdny před Soči tak opět vylepšila báječnou sezonu.

Jaké to je, stát po závodě Světového poháru potřetí během osmi dnů na stupních a navíc poprvé v životě vystoupat nejvýš?
Abych řekla pravdu, tak to nedokážu popsat, pořád mi to nedochází. Rozhodne je to překvapení, které se mísí s pocitem štěstí.

Cožpak vám předchozí dvě medailová umístění Bad Gasteinu před týdnem nenaznačila, že byste něco takového mohla dokázat?
Nejspíš ano, ale já jsem překvapená z celé sezony, jak se vyvíjí. Páté a šesté místo v prosinci, druhé a třetí před týdnem, a tohle... Pořád tomu nemůžu uvěřit, to snad není možné. Je to vynikající.

Co bylo nejtěžší na tomto závodě?
Že tady od rána celý den lilo a lilo, takže jsme byli hodně promočení. Já byla mokrá až na kost, jsem ještě teď. Ale aspoň mě pak zahřály finálové jízdy od čtvrtfinále nahoru, to už mi bylo docela teplo. Taky proto, že kvůli zdejší televizi šly jízdy rychle za sebou, takže to byl fofr - musely jsme rychle nahoru a rychle dolů, bylo to docela rychlé, ale taky zábavné.

Ve finále jste porazila Japonku...
Jo, ale neumím pořádně vyslovit její jméno. Takamuči? Takeuči? Jo, Takeuči, myslím, že v celkovém pořadí paralelního slalomu vede, já bych měly být hned za ní.

V posledních pěti závodech Světového poháru jste nebyla horší než šestá. Čemu to přičítáte?
Myslím, že jsme před sezonou udělali velký kus práce s mým trenérem, Rakušanem Richardem Picklem. Na dopingové kontrole jsem napsala Pickel, ale on mě pak ujistil, že se jmenuje Pickl. Povedlo se nám všechno načasovat, jsem mu strašně vděčná. A mám kolem sebe úžasný tým - dneska všichni promokli, ale byli skvělí, třeba servisák Sváťa Kovář se mi staral o prkno perfektně. Celý den strávil na kopci na startu, chudák byl celý promočený. A taky musím poděkovat mamince Zuzce a taťkovi Jankovi, oba tady byli a pomáhali mi.

Na cestách za závody se vaši rodiče dlouho střídali, ale před týdnem v pátek byli v Bad Gasteinu u vaší první bedny oba, teď také.  Nezměníte strategii? Nepojedou do Soči oba?
Bylo by to skvělé. Jezdili tak, jak měl kdo čas. A pokud jde o Soči, je problém s akreditacemi. Byla bych ráda, kdyby tam mohli oba, už jenom proto, že nominace pro mě znamená strašně moc. Uvidíme, jaké budou možnosti, prioritní ale je, aby se tam dostal můj trenér.

Minulý týden vám před závody v Bad Gasteinu prospěly závody na lyžích, na juniorském mistrovství Rakouska jste v super-G obsadila šesté místo. Bylo to nyní podobné?
Bylo, jela jsem čtyři závody, v pátek jsem jela v Rakousku závod Evropského poháru ve sjezdu a skončila osmnáctá. Nešlo to udělat jinak, potřebovala jsem body. Ještě odpoledne po závodě jsem si tam dala pět jízd na prkně, protože tady se moc rozjíždět nedalo, není tu moc sněhu. Ale dopadlo to dobře, takže ty lyže zase k něčemu byly.

Pořád se tedy nevzdáváte myšlenky startovat v Soči i ve sjezdovém lyžování?
Nooooo... Nevím, jak to dopadne. Uvidíme. Záleží na Českém olympijském výboru, taky asi na Mezinárodním olympijském výboru. Já ale doufám, udělala jsem pro to všechno.

Pořád víc a víc se také vaše jméno skloňuje v souvislosti s medailovými nadějemi. Nevadí vám to?
Abych řekla pravdu, jsem pořád pryč, takže všechno vím spíš z doslechu. Jsem trošku mimo dění, možná se dozvím víc v Praze. V neděli nad ránem bychom měli dorazit. A ty naděje... Je mi to celkem jedno, v Soči si chci závody hlavně užít. A ještě něco - závodit budu pořád stejně, ať už v Bad Gasteinu nebo v Rogle, anebo v Soči.

V Rogle jste si závod užila?
Joooo, a pořádně. Hrozně mě to bavilo. I v tom dešti.

V Praze studujete gymnázium v Kodaňské ulici a před vámi je maturita, Můžete vůbec mít v těchto dnech myšlenky na školu?
Studuju dálkově a  musím se přiznat, že se teď na školu, kde mi vycházejí ve všem vstříc,  vůbec nemůžu soustředit a všechno odsouvám na dobu po olympiádě. Začínám čtvrtý ročník, maturovat bych měla v září, ale teď se soustředím na sport.

Řekněte ještě - čím se za první vítězství v závodě Světového poháru odměníte?
Právě si dávám vafle. No není to skvělé? (smích).







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze