Ráno přijde, sedne si do kanceláře a celý den má výhled na trénující atlety. Odpoledne si však koulařka Jana Kárníková sama navlékne tréninkové oblečení a jde pilovat techniku nebo pracovat na fyzičce.
29letá atletka Hvězdy Pardubice totiž v klubu žije ve dvou rolích. Závodí a zároveň v něm dělá manažerku.´
"Poté, co mi byla ukončena činnost ve středisku ministerstva vnitra, jsem si hledala práci a na Hvězdě je to ideální. Jiný zaměstnavatel by mě těžko pořád uvolňoval na všechna soustředění a tréninky," pochvaluje si Kárníková organizaci svého současného života.
Už méně dobře se jí mluví o jejím nedávném vystoupení na atletickém mistrovství Evropy v Barceloně.
Před šampionátem si hodila osobní rekord 17 metrů a třicet centimetrů, jenže ve Španělsku se forma nějak vytratila. Kárníková skončila v kvalifikaci poslední výkonem 15,56. "Všechno v přípravě ukazovalo na dobrý výkon, ale v závodě to nešlo. Jako by na mě někdo hodil deku," mrzí svěřenkyni trenérů Pavla Studničky a Remigia Machury.
I když na druhou stranu je ráda, že se do Barcelony podívala. Předtím se jí totiž několikrát stalo, že jí účast na velkém závodě o vlas tenký jako ten nejtenčí rybářský utekla.
Letenku na Hry v Pekingu nedostala kvůli 21 centimetrům. Pro účast na loňském mistrovství světa chybělo 24 centimetrů.
Také proto má pořád motivaci prát se o další limity. "Pokusím se o světový šampionát, který se koná příští rok v Koreji. Ale tou největší motivací je pro mě olympiáda v Londýně," říká Kárníková. Minimálně do té doby by tedy mělo platit, že jednu část dne bude atletkou, a jinou ženou, která se podílí na chodu klubu.
Co to druhé obnáší? "Ještě s jednou paní připravujeme závody, sháníme sponzory nebo se staráme o propagaci klubu," vypočítává pardubická atletka, jež někdy dělá i rozhodčího. "Dá se to všechno skloubit docela dobře. Jen když před nějakou akcí doděláváme třeba plakát, tak prožívám trochu stresu."
Aby bylo jasno, Kárníková není v oblasti managementu žádný samouk. Vystudovala Fakultu ekonomickosprávní na pardubické univerzitě a o propagaci a sponzoringu atletického oddílu psala dokonce diplomovou práci.
A manažerka se v ní nezapře ani při tom, když sama závodí. "Beru to tak, že i svými výkony pomáhám propagovat oddíl a můžu pomoct tomu, aby do něj přiteklo víc peněz," vysvětluje.
Plánů, kam pardubickou Hvězdu posunout, by podle svých slov měla spoustu. Jenže něco jiného jsou sny a něco jiného to, co je reálné.
"Jistě, že bych byla ráda, aby se co nejdřív postavil stadion nebo dlouho slibovaná hala a tunel. Jenže ekonomická situace je taková, jaká je," krčí rameny Kárníková, která by přivítala i to, aby měli závodníci na českých mítincích podobné podmínky jako na zahraničních. "Ne aby si museli sami platit startovné, ale aby naopak za start něco dostali."
