Až se ti dva exhibičně utkají na počest pětadvacátého výročí vypuknutí bitvy v září ve Valencii, bude to vzpomínka na ohnivou válku. Řeka plynoucích let uhasila vysoké plameny zášti, přesto se o naprostém smíru nedá mluvit.
Ti dva budou navěky rivalové. I proto, že v jejich souboji zdaleka nešlo pouze o šachy. To byl důvod, proč jejich zápas fascinoval i laickou veřejnost.
Šachový Achilles vs. Hektor
O šachy však šlo samozřejmě také. A byly to krásné šachy. Přesněji: překrásné. „Capablanka si s Aljechinem mohli na nebesích padnout nadšeně do náručí,“ napsal šachový publicista Jiří Veselý, když komentoval jednu z partií dvou velkých „K“ a zmínil již zesnulé velikány.
Anatolij KarpovNarozen: Mistr světa: Jak titul získal? Jaký je jeho styl? |
Kasparov versus Karpov? Neporazitelný šachový Achilles se střetl s neporazitelným Hektorem. Ke všemu do sebe vrazily dva zcela odlišné styly, to dávalo elektrizujícím partiím ještě větší náboj.
„Riskantní hra ve stylu mušketýrů se líbí těm, kteří mají rádi ostré konflikty. To mi však není vlastní,“ vyznal se Karpov.
„Dávám přednost variantám vedoucím ke komplikovaným pozicím,“ svěřil se zase Kasparov.
Jako jsou odlišné černá a bílá, barvy šachových figurek, byli odlišní i dva velcí soupeři. A zdaleka to neplatí jen o stylu jejich hry.
„Karpov je nesmiřitelný“
Brzy to tedy bude čtvrt století, co odstartovaly zápasy o šachový trůn, jichž Karpov s Kasparovem svedli dohromady pět. Pro úplný počátek obrovské řevnivosti však musíme jít ještě o dalších 9 let dozadu a Moskvu vyměnit za jiné ruské město, tehdejší Leningrad.
Za okny místního sálu pofukoval listopadový vítr, ale skupina pionýrů se netřásla chladem, nýbrž obavami. Vždyť je v simultánce na několika šachovnicích čekal boj s čerstvým mistrem světa, vyhlášeným Karpovem. Bát se odmítal jen dvanáctiletý hoch s uhrančivýma očima. „Z čeho máte strach?! Karpov je mistr světa, ale i on může chybovat.“
V partii si troufalec vážně vytvořil výhodu, ale protože ostatní už vzdali a Karpov se mohl soustředit výhradně na duel s nebojsou, dokázal ho i díky mnohem větším zkušenostem udolat. První partie Karpov versus Kasparov tak skončila vítězstvím staršího z nich. Na oba čekalo 180 dalších.
Už po premiérovém duelu však zahřměla předzvěst pozdější bouřky. Karpov se doslechl o Kasparovových kurážných větách a nenechal si je pro sebe. K matce mladého šachisty se později přitočil tajemník místní komunistické strany: „Pamatujte si, Karpov je nesmiřitelný.“
Bylo to první varování, jako by se kobra vztyčila a rozšířila krk. Ten, jemuž byla výstraha určena, se však nezalekl a kráčel přímo proti ní.
Šampion pro Kreml
Vážně se už tehdy v Leningradu zrodila pekelná zášť? Jisté je, že ti dva se už nikdy nepřestali sledovat. „Zpočátku byly naše vztahy normální,“ líčí Karpov. „Garri ke mně vzhlížel s respektem a zdvořile, ale všiml jsem si, jak si mě měří. Až později jsem pochopil, že už mě zkoumal coby životního soupeře.“
Garri KasparovNarozen: Mistr světa: Jak titul získal? Jaký je jeho styl? |
Karpov říká, že on se na Kasparova takhle nesoustředil. Ale jak si vysvětlit, že v roce 1981 žádal, aby mu osmnáctiletý Kasparov poradil v zápase proti emigrantovi Korčnému?
Talentu z Baku to pak nařídila KGB, on se vymluvil a Karpov za masivní podpory špičkových sovětských velmistrů Korčného porazil i bez něj. Přesto volal: „Poslal něco Kasparov?“ „Chtěl zkrátka vědět, čím se zabývá jeho budoucí protivník,“ usuzuje z toho mladší z géniů.
Kasparov pak musel podstoupit trnitou cestu, aby soka sesadil. Zcela věcně a bez osobních antipatií mu ji zdůvodnil Nikolaj Krogius, předseda šachového oddělení Sportkomitétu, když se ho Kasparov ptal, proč mu komplikují výjezdy na turnaje do zahraničí. „Máme mistra světa a jiného nepotřebujeme,“ odvětil Krogius.
Karpov byl mistrem světa podle sovětského gusta. Je povrchní tvrdit, že byl zarputilým komunistou a jeho soupeř disidentem. Pravdě se víc blíží, že Karpov byl poslušný a disciplinovaný, zatímco o divokém protihráči se říkalo: „On nám stejně jednou uteče.“
Karpov za sebou navíc táhl celou baterii aparátčíků a byrokratů, v jejichž vzpomínkách žil průšvih z roku 1972, kdy titul vybojoval Američan Fischer. Po něm vstoupil na trůn Karpov, který se chtě nechtě stal kremelským symbolem. „Měl být šampionem až do konce tohoto století,“ lakonicky konstatoval Kasparov.
Lituji vás, řekla vdova
V tomto názoru ho utvrdil i první z pěti zápasů o šampiona, k němuž se v roce 1984 po různých obstrukcích přece jen propracoval. V zápase na šest výher sice Karpov vedl 5:0, avšak ve vyčerpávající bitvě plné remíz začal rival náskok snižovat až na stav 3:5 po 48. partii. Karpov zhubl 10 kilo a bylo čím dál jasnější, že poslední krok asi nebude schopen udělat.
Zděšení „soudruzi“ začali konat, což pro někoho nebylo až takové překvapení. „Jsou tři možnosti, jak zápas dopadne,“ věštil někdejší šampion Michail Botvinnik.
„Nejméně pravděpodobná je ta, že Karpov ještě jednu partii vyhraje, pravděpodobnější je ta, že Kasparov vyhraje tři partie. A třetí varianta, že bude zápas ukončen, je nejpravděpodobnější, protože pravděpodobnost druhé varianty je větší než té první.“
Velmi vtipně a velmi trefně řečeno: jak Botvinnik prorokoval, tak se k rozhořčení Kasparova stalo. I po letech budí pohnutí sledovat televizní záznam, na němž Kasparov marně protestuje na tiskové konferenci, kde bylo sděleno anulování zápasu a ponechání šachové koruny Karpovovi.
„Rozhodli jsme tak kvůli všeobecné únavě,“ pronesl šéf světové šachové federace Campomanes, jehož následně další šachový emigrant Boris Spaskij překřtil na Karpomanese.
Jenže Kasparov měl sílu povodně, vzdor všem zábranám nešel zastavit. O pár měsíců později Karpovovi v novém utkání, které se raději hrálo na přesný počet 24 partií, titul vzal. Definitivní triumf přišel v závěrečné partii po Kasparovově 42. tahu.
„Karpov na několik srdcervoucích minut ztuhl a pak mi podal ruku na znamení, že se vzdává,“ vzpomínal čerstvý šampion. „Až řev ze sálu mě ujistil, že jsem to dokázal.“ Od té chvíle už Kasparov s Karpovem nikdy titul neztratil, byť se o to vyzývatel ještě třikrát pokoušel.
Jak jsou na tom oba dnes? Až zanedlouho začnou bojovat ve Valencii, bude v tom rivalita, ale také respekt, v nějž se v žáru bitev přetavila nenávist. Kasparov by nebyl tím velkým Kasparovem, nebýt Karpova, což platí i naopak.
Krátce poté, co Kasparov v roce 1985 vyrval sokovi korunu, přišla za ním vdova po bývalém mistrovi světa Tigranu Petrosjanovi. „Je mi vás líto,“ řekla mu. „Nejšťastnější den svého života máte právě za sebou.“
