Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Drsňák Evans jede Tour de France se zlomenou rukou

PROČ NEMŮŽU? Cadel Evans v nešťastné deváté etapě. Šlapal ve žlutém dresu a největší soupeři mu v kopcích mizeli. | foto: AP

16 2010
Australana Cadela Evanse neměli rádi. Cyklisté, funkcionáři ani novináři. Dokonce i list Sydney Morning Herald o něm předloni z Tour napsal článek s titulkem Neoblíbený hrdina. Tehdy na reportéra, který jej požádal o interview, hodil přilbu a na fotografa lahev s vodou.

Když s ním na dopingovou kontrolu nepustili psa Molly, ztropil skandál a místnímu funkcionáři vyhrožoval: "Nesahejte na mého psa, nebo vám uříznu hlavu." Arogantní Evans. Tím byl.

A bojovník Evans. Tak jej letos oslavují. Přestože v úterý zkolaboval na Col de la Madeleine a z 1. příčky se propadl na osmnáctou. Po alpských vrcholcích s ním totiž šlapalo tajemství. Informace, již znalo pouhých pět lidí.

Hvězdy a zlomeniny

Pokračují:

Cadel Evans (Aus./BMC): při pádu v 8. etapě si zlomil loketní kost, v 9. etapě ztratil žlutý dres a nyní je 18.

Robert Gesink (Niz./Rabobank):
se zlomenou loketní kostí jede už od pádu ve 2. etapě, zatím sedmý

Tyler Farrar (USA/Garmin): se zlomenou kůstkou v zápěstí šlape od 3. etapy, je 9. mezi sprintery

Skončili:

Christian Vandevelde (USA/Garmin): dvě zlomená žebra ve 2. etapě
Fränk Schleck (Luc./Saxo Bank): zlomená klíční kost ve 3. etapě

Vladimir Karpec (Rus./Kaťuša): lídr stáje si zlomil kost v dlani ve 2. etapě, odstoupil po 8. etapě

Na Madeleine se drápal se zlomenou loketní kostí. Při každém pohybu trpěl. Přesto nevzdal a pokračuje. "Zlomenina je malá, ale nesmírně bolestivá. Jenže Cadel je drsňák," říká jeho lékař Max Testa.

Ještě předtím, než tato Tour začala, sebevědomý Evans hlásal: "Jsem světovým šampionem, ale moje práce nebude dokončena, dokud nepřivezu žlutý dres do Paříže."

V nedělní etapě do Morzine si ho vzal – zároveň se však při pádu zranil. O volném dni si stěžoval na bolest v lokti. Rentgen v nemocnici odhalil frakturu!

Tým utajil neblahou zvěst i před vlastními jezdci. "Kvůli morálce," říkal šéf stáje BMC Jim Ochowitz. Nic netušili ani soupeři. "Přece jim nebudeme napovídat, ať útočí co nejdřív, protože Cadel má problém?"

Když později 16 kilometrů pod vrcholem Madeleine k útoku skutečně došlo, zaostávající Australan s každým šlápnutím zjišťoval, jak žlutý dres padá z jeho ramen. "Zaplatil jsem za následky nedělního pádu 48 hodin poté. Přece není normální, aby mi ujížděla skupina s 20 cyklisty?"

V cíli, předaleko za Contadorem a Schleckem, sesedl z kola, zabořil obličej do hrudi Itala Santambrogia, který věrně šlapal 40 kilometrů vedle něj, a plakal. Omluvil se kolegům i šéfovi týmu. "Dělali jste pro mě, co se dalo. Já vás zklamal."

Jeho manažer Tony Rominger, někdejší Indurainův pronásledovatel na Tour, ho večer uklidňoval. "Víš, Madeleine je pro mě nejtěžší kopec na světě. A tys na něj vyšplhal i se zlomeným loktem!"

Tehdy Evans jemu i všem slíbil: "Zkusím aspoň dojet do Paříže." A pro tuto ukázku silné vůle Australanovi někdejší nepřátelé zapomínají, jak jej nenáviděli.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze