Doping byl běžný, tvrdí Sinkewitz. Teď se vrací, stejně jako další hříšníci

"Děti, co si představíte, když se řekne cyklistika?" Žáci 7. třídy základní školy v Litoměřicích vykřikují: ‚Kolo... Přilbu... Bidon... Divné oblečení." Pak kdosi přidá: "Doping." Německý profesionál Patrik Sinkewitz nehne brvou. Právě on je hostem vzdělávací besedy o nástrahách cyklistiky.

Patrik Sinkewitz | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Osmadvacetiletý muž, pro nějž byly zakázané prostředky takřka denní přirozeností. Teď hovoří o tom, jak je i pro cyklistické turisty důležité nosit přilbu.

"A měl jste zkušenosti s dopingem?" ozve se z třídy. "Ano, sáhl jsem po něm," odvětí za pomoci tlumočnice. "A povím vám, že se to nevyplácí. Jste mladí, máte chuť vyhrávat, tak si pomůžete dopingem. Jenže s ním nikam nedojdete. Jen vám zničí život."

PATRIK SINKEWITZ

Cyklista české stáje PSK Whirlpool-Author. Jezdil za Mapei, Quick Step a T-Mobile. V roce 2004 vyhrál závod Kolem Německa, třikrát jel Tour, v roce 2007 po pádu odstoupil. V nemocnici se dozvěděl, že měl pozitivní test na testosteron. Vše přiznal, v Německu se stal vyvrhelem.

Někdejší podvodník učí děti, aby nepodváděly. Později, při rozhovoru pro MF DNES a časopis Peloton, je ochotný a hovorný. Napravený hříšník? "Lidsky na mě zapůsobil výborně," tvrdí Vladimír Vávra, šéf stáje PSK Whirlpool-Author.

V českém druhodivizním týmu s ročním rozpočtem pouhých 27 milionů korun se Sinkewitz po odpykání trestu vrací na scénu. On, který kdysi válčil v barvách T-Mobilu, jedné z nejbohatších stájí světa. "Já neporovnávám. Jsem rád, že jsem zpět v normálním životě, mám stáj a mohu jezdit závody," říká.

Hlavní bylo EPO

Když v červenci 2007 uvízl v antidopingové síti, byl špičkou ledovce. Jeho případem eskalovala série skandálů na Tour de France, po jeho odhalení ukončily televizní společnosti ARD a ZDF přenosy z Tour.

Stal se vyvrhelem. "Byl jsem pro ně správnou obětí ve správnou dobu. Najednou na mě všechno házeli. Spousta lidí si na mém případu vylepšila image." Sinkewitz nezatloukal. Netvrdil "Nic jsem nebral", na rozdíl od mnoha jiných. Neházel vinu na lékaře a šéfy týmu. "Věděl jsem, co do těla dostávám. Každý z nás byl odpovědný za to, co bral," tvrdí.

Pozitivní test odhalil během Tour 2006 v jeho těle testosteron. "Pochyboval jsem o své formě, tak jsem si vzal před závodem při soustředění v Pyrenejích 25 miligramů testosteronového gelu," líčil vyšetřovatelům. "Druhý den na mě čekali komisaři.
Ale já nevěřil, že tak malou dávku najdou." Omyl...

Velké návraty

dopingových hříšníků do pelotonu v roce 2009 

Floyd Landis (33 let, USA) 

Největší úspěchy:
Vítěz Paříž – Nice 2006, jako vítěz projel také cílem Tour de France 2006, později mu však byl titul odebrán.

Dopingová aféra:
Naměřili mu výrazně zvýšenou hladinu testosteronu/epitestosteronu při 17. etapě Tour 2006. Vinu nikdy nepřiznal.

Comeback:
Od letoška závodí za americký kontinentální tým OUCH Pro Cycling Team, jeho nejlepším výsledkem je zatím 23.
místo v závodě Kolem Kalifornie.

Ivan Basso (31 let, Itálie)

Největší úspěchy:
Vítěz Gira 2006 a celkově 6 etap na Giru, 2. na Tour 2005, 3. na Tour 2004.

Dopingová aféra:
Před startem Tour 2006 jej vyšetřovatelé obvinili, že byl zapleten v tzv. Operación Puerto (krevní doping), distancován však nebyl, pouze z týmu CSC musel odejít do Discovery Channel. Suspendovali jej teprve v roce 2007, když Italský olympijský výbor znovu otevřel jeho případ.

Comeback:
Podepsal dvouletou smlouvu s týmem Liquigas. V jeho barvách vyhrál letos závod Kolem Trentina a je kandidátem na celkové prvenství na Giru.

Alessandro Petacchi (35 let, Itálie)

Největší úspěchy:
Vítěz 21 etap na Giru, 19 na Vueltě a 4 na Giru, jeden z nejlepších spurtérů historie.

Dopingová aféra:
Distancován za použití zakázaného prostředku salbutamol v roce 2007. Obvinění popíral.

Comeback:
Letos závodí za kontinentální tým LPR Brakes, který byl pozván i na Giro. V právě probíhajícím ročníku vyhrál už dvě etapy.

Alex. Vinokurov (35 let, Kazach.)

Největší úspěchy:
Vítěz Vuelty 2006, 5. na Tour 2006, stříbrný na OH 2000, vítěz 3 etap Tour.

Dopingová aféra:
Krevní doping na Tour 2007. Tvrdil: "Byl bych idiot, kdybych ho bral." Dostal však dvouletý trest.

Comeback:
Po vynesení "rozsudku" sice oznámil ukončení kariéry, ale loni změnil názor. Letos v létě by se měl znovu stát členem týmu Astana.

Nezůstal u doznání k jedinému přečinu. Hovořil o dlouholetém dopingu – s příslibem, že distanc může být v případě "otevřené výpovědi" pouze jednoletý. Dopovat začal ve 22 letech, po příchodu do stáje Quick Step.

"Starší vám rychle vysvětlí, jak byznys funguje, a doping se pro vás stane běžnou věcí. Hlavní bylo EPO, pak věci jako kortizon a synacthene. Namátkové testy byly tehdy řídké. Když jsem věděl, že jedna dóza zakázané látky je v mém těle zjistitelná šest dnů, přestal jsem ji v pravý čas před závodem brát."

Život v temném tunelu

Na podzim 2005, po příchodu do stáje T-Mobile, propadl i módní autotransfuzi. "Doktoři T-Mobilu mi řekli, že je jednou z možností. Ale nikdy mě nenutili to dělat. Byl to můj nápad. Použití mé vlastní krve mi připadalo bezpečnější než jiný doping."

Kvůli autotransfuzi dokonce odjel večer před startem Tour 2006 ze Štrasburku do Frankfurtu. Tehdy s sebou vezl i týmového kolegu Klödena, v současnosti hvězdu stáje Astana. Jeho totožnost však komisařům neprozradil.

Po pozitivní zkoušce na testosteron nasadila v létě 2007 policie na Sinkewitze 20 agentů. Prohledali jeho dům ve Fuldě, vyslýchali rodiče i expřítelkyni. Doma u něj našli ampulky s kortizonem, testosteronový gel, přístroj na měření krevních hodnot, recepty na EPO.

Byl vyhozen z T-Mobile, vyšetřovala ho cyklistická federace, platil pokuty a právníky, ztratil přátele. "Jako by mě v Německu vyřadili ze společnosti. Lidé, kteří mi dřív klepali po ramenou, ze mě udělali zločince. Ale přece nejsem kriminálník."

Nehledal si práci. Žil z peněz, které za sedm let v profipelotonu vydělal, trénoval. "Kdybych nevěřil, že se vrátím, nejspíš bych se zbláznil. Nic jiného než cyklistiku jsem neuměl. Bez závodů a bez týmu jsem si připadal jako v temném tunelu."

Objeví se další aféry

Odpykal si trest a věřil ve veřejné omilostnění. "Žádám jen o slušné jednání. Dělal jsem chyby a zaplatil za ně, což je v pořádku. Teď se chci dívat dopředu." Jenže při hledání nové stáje narazil. Dveře do týmů elitní série Pro Tour zůstaly zavřené.

"Byl jsem navrátilec. O to jsem to měl komplikovanější. Zvlášť když se řada kvalitních jezdců ocitla bez angažmá." Teprve u PSK Whirlpool-Author smlouvu získal – s platem, který je výrazně nižší než kdysi u T-Mobilu. "Beru takové peníze, jaké mi mohli nabídnout. Půldruhého roku jsem nejezdil. Proto jsem spokojen."

Smlouvu podepsal na rok. Nezastírá, že česká stáj pro něj může být pouze přestupní stanicí do vyšších sfér: "Doufám v dobrou sezonu." Bez dopingu se mu údajně šlape uvolněněji. "Nemusím se obávat následků ani komisařů, můžu prostě jen jezdit."

V cyklistiku oproštěnou od dopingu nicméně nevěří. "Já se ze svého případu poučil. V budoucnu se však určitě objeví další dopingové aféry. Jenže proč mluvíme jen o cyklistice? Doping je problémem všech sportů."

Fotografovi trpělivě půl hodiny pózuje, dokonce na jeho přání leze na strom. Ale nedaří se mu. "Tyhle věci mi nešly už v Bundeswehru. Šlapat při Tour na Tourmalet bylo pro mě jednodušší," směje se. Pak dodává: "A jednou tam zase šlapat budu. Věřím tomu."

Hříšník Basso se vykoupil i z vězení a je zpátky

Ital Ivan Basso si "odkroutil" dva roky trestu a znovu je součástí pelotonu. Je jedním z dopingových hříšníků, kteří se vrátili k cyklistice. I když jeho příběh je trochu jiný. V době, kdy cyklistice a Tour de France vládl Lance Armstrong, byl Ital jedním z jeho velkých pronásledovatelů. Avšak zatímco Američan se soustředil jen na Tour, Basso chtěl jako správný Ital závodit i na Giru. Možná i fakt, že chtěl vyhrávat oba slavné třítýdenní závody v jednom roce, přispěl k tomu, že se zapletl s dopingem.

Bylo 30. června 2006, den před zahájením Tour de France, když přišla šokující zpráva. Třináct jezdců nesmí na start, protože jsou podezřelí z dopingu. Mezi nimi i hvězdy Ullrich, Vinokurov. A ano – také Ivan Basso. "Jsem v klidu. Počkám si na důkazy," reagoval tehdy 28letý Basso na své odvolání. Jenže čerstvý vítěz Gira klidný nebyl. Věděl, že má velký problém. Zapletl se totiž s lékařem Fuentesem. Španělský doktor pomáhal sportovcům k lepším výkonům pomocí krevního dopingu.

Basso zapíral. Z týmu CSC ho přesto vyhodili, a tak šel do Discovery. Už už to vypadalo, že Ital vyvázne bez trestu. Jenže v dubnu 2007 Italský olympijský výbor jeho případ znovu otevřel. A Basso se nakonec přiznal. "Doping jsem nikdy nevzal, ale přiznávám, že jsem to plánoval na Tour 2006. Byla to slabá chvilka. Uvědomuju si, že je to stejné, jako bych ho opravdu bral." Zároveň dodal: "Vítězství, kterých jsem dosáhl, jsem dosáhl čistě."

Včetně "podezřelého" triumfu na Giru 2006, kdy Basso vyhrál o víc než 9 minut. Následoval dvouletý trest a Bassovi hrozilo i vězení. Z toho se vykoupil částkou, jež v přepočtu činila 267 tisíc korun. Funkcionáři mu také odečetli dny, kdy byl suspendován ve stájích CSC i Discovery. Datum návratu znělo: 24. říjen 2008. "Já se určitě vrátím," tvrdil.

Stalo se. 26 října 2008 už závodil v Japonsku. V dresu italské stáje Liquigas se stal spolujezdcem českého závodníka Romana Kreuzigera. "Za problémy, co měl, zaplatil dva roky. Vracejí se jiní, proč by nemohl on?" reagoval na nového parťáka Kreuziger. "Věřím, že bude silný jako kdysi. Tvrdě trénoval."  Svou sílu a talent nyní Basso dokazuje na Giru. Průběžně je šestý. Jenže: cejch podvodníka úspěchem jen těžko smaže.