Hodně jste se bál, že se na poslední chvíli někdo z favoritů omluví?
Což o to, obavy jsou vždycky, sport je nevyzpytatelný. Ale já řešil spíš své atletické problémy. Zato Zdeněk Lubenský jako vrchní šéf mítinku byl těch obav plný. Snad to všechno psychicky přežije.
Vaše problémy, to bylo i zdraví. Jak dopadl ostrý tréninkový test?
Doufám, že jsem si moc neublížil. Měl jsem sice havárečku na překážkách a odbouchl si patičku, ale zatím drží.
Kdybyste si měl vsadit na to, zda desetiboj tentokrát dokončíte...
Těžká otázka. Navíc nejsem sázkař. (po chvilce) Ba ne, dokončim, ježišmarja, přece s sebou nepotáhnu tak stupidní smůlu. Abych po Götzisu musel vzdát už druhý závod, to už bych si připadal zle. Sice mi teď zrovna na šusťákovku sedaj mouchy, ale mrtvej snad ještě nejsem.
Chtěl jste vést do závodu i vlastní svěřence. Proč se to nepovedlo?
Bohužel jsou všichni zranění. Tak budeme na hřišti spolupracovat jen s Pavlíkem Baarem, když ani jeden nemáme vlastního trenéra.
Souboj na špici bude především duelem Šebrle-Kraučanka?
Pozor, jsou tu ještě Karpov a Pogorelov. Bude to zajímavé, ruští kluci mi už říkali, že se těšej na dobrou "barbu". (rusky boj)
Nad tím všim by měl dohlížet delegát IAAF, který rozhodne o povýšení vašeho mítinku do elitního seriálu IAAF Grand prix. Uspějete?
Zvali jsme pana Casteliniho, což je vícebojařský guru IAAF, jenže nevěděl, jestli si najde čas. Troufám si říct, že do Grand prix patříme. Zvlášť když tam může být mítink v Ratingenu, kde startuje jen pět cizinců a jinak samí Němci.
