Rád by se též stal jedničkou jako "Nole". Provází ho podobná přezdívka - "Djole". Hraje takřka totožným stylem. A sní o tom, že Novaka porazí ve finále nějakého turnaje.
"Mám rád golf, počítače, filmy. Snažím se zvládat školu, ale tenis je ze všeho nejdůležitější," řekl včera v polední přestávce mezi tréninkovými fázemi.
Odmalička kráčí ve stopách svého sourozence a velkého vzoru. V pěti letech začal pinkat v srbských horách, na stejném kurtu jako Novak. Také jeho koučovali Jelena Genčičová a Niki Pilič. "Nechci být bráchovou kopií, ale samozřejmě jsem od něj leccos odkoukal," tvrdí.
Provázel ho na cestách, povzbuzoval jej z lóže, zapisoval si do paměti jeho rady. "Naučil mě třeba, abych se na dvorci soustředil jen na hru, jako by okolo byla zeď. Občas ji dokonce vidím," říká s nadsázkou bystrý mladík a pokračuje: "Spousta kluků je taky posedlá umístěním na juniorském žebříčku. Od Novaka vím, že na něm nezáleží. Chápu, že zápasy na okruhu ITF jsou jen přípravou na ATP Tour."
Přestože Djordje Djokovič zatím na turnajích neexceloval, nedostatkem talentu určitě netrpí. Potíže mu způsobil růstový skok, brzdila jej zranění: "Měl jsem jich snad deset za sebou!"
V poslední době se ale snaží předcházet potížím, stará se o své tělo, poctivě strečuje. "Teď se cítím skvěle," tvrdí.
V sobotu vyráží na dvě akce do Itálie, odkud se znovu vrátí do Prahy. Ta se stala jeho základnou. "Každému člověku se líbí jinde, mně je dobře tady," říká. "Lidi jsou fajn, můžu se koncentrovat na tenis a přitom si užívat město."
Česká metropole mu trochu připomíná Bělehrad. Obdivuje mosty přes Vltavu, prochází se ulicemi, pokaždé ho prý upoutá něco nového. Sparťanskému areálu dal přednost před věhlasnou Bollettieriho akademií na Floridě. "Byla pro mě moc veliká: 200 hráčů, 50 koučů. U vás jsem spokojenější."
V Praze ho provází rázný chlap a rodinný přítel Miki Vukovič. Občas se ve světě potká s tátou a mámou, kteří sídlí v Bělehradě. S bratry si denně posílá esemesky.
V Srbsku má pořád nejvíc kamarádů. Studuje tam na gymnáziu, kde ho však vídají jen při zkouškách. "Vždycky jsem byl dobrý žák, snažím se učit co nejvíc."
Baví ho matematika. Plynule mluví anglicky a německy, piluje španělštinu. Nedávno se rozešel s přítelkyní. Zvykl si na pozornost fanoušků a médií: "Doufám, že rozhovorů budu dělat čím dál víc. To by totiž znamenalo, že jsem něco dokázal."
