Lucii Šafářové vítězství moc přeji. Zdaleko nejen proto, že je "naše", ale protože v ní je jemnost, upřímnost, přátelský pohled na svět...Tento "ženský dojem" s bonusem pěkných očí nepřetřou ani vymakané svaly na rukou. Z pohledu, který mám k dispozici, je to zkrátka fajn ženská

Zajímavý byl rozdíl v rozhovorech s Lucku a Karolínou po jejich vzájemném zápase. Lucčin přístup je mi mnohem bližší a sympatičtější.

Tenhle Lucčin příběh vhání slzy do očí (pan Knap to krásně napsal). Ještě před několika lety za trenérky Biljany Veselinovičové to byla tenistka s křehkou konstrukcí, kterou stíhala četná zranění, a teď je z ní tak silná bojovnice. To je práce Roba Steckleyho. Včera jsem s hrůzou trnula, jak zvládne po pražském zápřahu a rychlém přesunu bez odpočinku první kolo v Madridu, ale ona závěr prvního setu zase vydřela a ve druhém Coco zválcovala. Už je opravdu zpátky a jede plnou parou vpřed. Ať se jí daří!