Konečně se snad dá říci, že nám vyrůstá nová zlatá ženská tenisová reprezentace. Výkon Strýcové (po dlouhé době snad největšího talentu za posledních deset let) a především Kláry Koukalové ukázal, že se dnešní ženský tenis nemusí bát absence Dáji Bedáňové (někdy až zbytečně bolestínské) nebo Květy Hrdličkové (jejíž herní výkyvy jsou vyšší než Mont Blanc). Důležité je, že hráčky navázaly na své mužské kolegy, kteří, ač hráli v posledních letech hráli baráž už několikrát, vždy se dokázali vzepjat k heroickému výkonu.

Tenis je hra individuální. Teprve hra družstev ukáže, kolik psychické odolnostii ve sportovci je. A to si myslím, že naše mladé dámy ukázaly velmi dobře.

Jen tak dál

celkové vítězství ?? to jsou výrazy jako by se jednalo minimálně o mistrovství světa, či něco podobnýho....

Přitom jde jen o pouhou baráž, kde jde o to napravit porážku z prvního kola. Jestli se podaří velkými a silnými výrazy získat větší zájem čtenářů, to silně pochybuji.....