Nad svou sportovní budoucností krčí Jan Železný rameny. "Můžu říct jenom: uvidíme..." prohodí klidným hlasem. Ačkoliv se má oštěpařský fenomén po říjnové operaci žeber čile k světu a lékaři jeho libé pocity posvětili, nechce předbíhat. Čeká ho další návrat. "Nic se nesmí přehánět, po úrazu je třeba postupovat opatrněji," klidní optimismus Železný a vzpomene, jak vzal v roce 1999 po vážném zranění ramene oštěp znovu do ruky. "Poprvé jsem dal dvacet metrů." Skoro o osmdesát méně než při svém světovém rekordu.