Nesvrběly ho ruce? "Já si zazávodil ze břehu, když jsem šlapal podél trati." Dvě druhá místa deblkajaku Horský– Štěrba a čtyřkajaku ho mile překvapila. "Jdeme po dobré cestě." V Račicích měl obří kádr 39 reprezentantů.
Postupně jej bude zužovat. "Na mistrovství světa do Kanady pojedou jen ti nejlepší. I tak nás to bude stát milion korun." Rozpočet svazu je kolem tří a půl milionu. "Jsme chudší sport," říká Doktor.
Někteří ze soupeřů v době ekonomické krize řeší ještě větší trable. "Američané si musejí připlácet sami 5 000 dolarů, aby mohli na Světové poháry do Evropy. A Maďaři jsou úplně v háji, pojedou jen doma v Szegedu."
Doktor dřív patřil k tuhým kritikům systému reprezentace. Teď přichází s vlastní vizí. "Pár řešení mám, ale o těch nemá cenu mluvit, dokud nebudou peníze." Zatím improvizuje.
Mnozí reprezentanti trénovali neefektivně. "Objemy jsou jedna věc, kvantita a kvalita věc druhá. To chci změnit. Ale je to běh na dlouhou trať."
Největší problém nejen rychlostní kanoistiky vidí jinde: "Nejsou lidi. Ubývají. Děti mají o sport menší zájem. Sedí u počítačů, chatujou a sport dělají už jen virtuálně. Ale ta počítačová vlna snad opadne."
Doktor sám k tomu chce napomoci vzkříšením prestiže kanoistických sportovních tříd. "Musí se z nich udělat exkluzivní výběrový klub, kam se ty děti budou tlačit. Jako za mých časů." Tehdy byli žáci sportovních tříd komplexně zabezpečeni stravováním i vybavením, pracovali s nimi přední trenéři. "Tak to musí zase být. Ale to jsme zase u těch peněz..."
