Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Deset míst, která by turista na Šumavě neměl minout

17 2000
Nespočet zajímavostí ve všech ročních obdobích nabízí turistům území Národního parkuŠumava stejně jako její chráněná krajinná oblast. Následující přehled deseti míst, která by turista při dlouhodobější návštěvě jihozápadního pohraničí neměl minout, jsou proto jen vrcholkem mnohem většího počtu přírodních krás, historických, technických a kulturních památek, které jsou na Šumavě k vidění. Výběr je samozřejmě ovlivněn subjektivním pohledem, každý turista by svůj Top 10 pro tuto oblast zřejmě sestavil jinak.

1. ROZHLEDNA NA POLEDNÍKU.
Bývalé vojenské zařízení stojí na 1315 metrů vysokém kopci a od poloviny července, kdy bylo otevřeno pro veřejnost, překonává všechny návštěvnické rekordy. Za dobrého počasí je odtud vidět značná část Šumavy a při ideálních podmínkách dokonce i Alpy.

2. POVYDŘÍ.
Podél kaňonovitého údolí řeky Vydry, která se u Čeňkovy Pily spojuje s Křemelnou a vytváří řeku Otavu, vede naučná stezka. Ta návštěvníkům poskytuje všestranné poučení o výjimečných hodnotách zdejší přírody.

3. ČERNÉ A ČERTOVO JEZERO.
Obě jezera vznikla asi před 12 tisíci lety. V okolí rostou zbytky původních smrčin a mnoho vzácných zástupců horské flóry. Mezi jezery probíhá hlavní evropské rozvodí. Vody z Černého jezera odtékají do Severního moře, z Čertova jezera pak do Černého moře. Pokud je Železnorudsko přece jen stranou vašich tras, určitě stojí za zhlédnutí alespoň některé ze zbývajících ledovcových jezer na Šumavě: Plešné, Prášilské či jezero Laka.

4. BOUBÍNSKÝ PRALES.
Nejstarší přírodní rezervace na Šumavě, vznikla už v roce 1858. Téměř 150 let se tu vyvíjí horský smíšený les bez lidského zásahu. Po obvodě vede naučná stezka.

5. ŠUMAVSKÉ SLATĚ.
Rašeliniště na náhorních plošinách, kterých je na Šumavě více než dvacet. Nejvíce se vyskytují v oblasti Modravy, Horské Kvildy a Borových Lad. K některým rašeliništím vedou naučné stezky, například k Tříjezerní slati u Modravy nebo k Jezerní slati poblíž Horské Kvildy.

6. PRAMEN VLTAVY.
Místo pod Černou horou, kde poblíž státní hranice s Německem pramení česká národní řeka. Nedaleko odtud je Bučina, kde se nachází naučná stezka nazvaná Národní park a hraniční přechod pro pěší do Německa.

7. SCHWARZENBERSKÝ PLAVEBNÍ KANÁL.
Pětačtyřicet kilometrů dlouhá stoka, která byla postavena mezi lety 1789 až 1822, pomocí níž se přibližovalo dřevo z oblasti Želnavy a Stožce. U obce Jelení prochází 419 metrů dlouhým tunelem a spojuje povodí Vltavy s povodím Dunaje. Podobnou technickou památkou je Tetovský kanál, který propojuje Vydru s Křemelnou.

8. TROJMEZÍ A TŘÍSTOLIČNÍK.
Oblast, kde se stýkají hranice tří středoevropských zemí: České republiky, Německa a Rakouska. Poblíž, nad Plešným jezerem, je i památník Adalberta Stiftera.

9. MRTVÝ LUH U STOŽCE
. Údolní rašeliniště na Volarsku. Nedaleko odtud je například dřevěná Stožecká kaple a ve Volarech lze vidět několik původních dřevěných domů, které jsou spojovány s příchodem obyvatel alpských zemí do této oblasti v době renesance.

10. INFORMAČNÍ STŘEDISKA.
Za zhlédnutí stojí jakékoliv infostředisko národního parku. Vimperská správa jich dosud otevřela jedenáct: postupně od roku 1992 na Bučině, Svinných Ladách, Idině Pile, Slunečné, Modravě, v Železné Rudě, Prášilech, Dobré Vodě u Hartmanic, na Kvildě, Rokytě a letos zatím poslední v Kašperských Horách.


Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze