Došla vaší svěřenkyni v zápase s Li Na šťáva?
Domnívám se, že jo. Před zápasem se mi zdála relativně v klidu, věděla, co hrát, ale bohužel se k tomu úplně nedostala. U všeho byla trochu později, Li Na byla ve velice dobré kondici a vlastně nedošlo k situacím, kdy se to mohlo lámat a soupeřka nehrála tak jistě. V prvním setu byla jen malá šance. Bohužel, soupeřka byla lepší.
Co se vám honilo hlavou v trenérské loži?
Bylo vidět, že tahá za kratší konec. Jediná šance byla trochu zariskovat, ale už neměla sílu pořádně servírovat. Byl to boj o přežití.
Našel byste v tom zápase něco pozitivního? V první setu vaše svěřenkyně dotáhla nepříznivý stav 0:3.
Jenže co je na tom pozitivního, že prohrála? Bojovala, ale neměla na to.
V prvním setu měla šance na brejk. Vyvíjel by se zápas jinak, kdyby je využila?
Těžko říct. Když jsem byl na kurtu za stavu 2:4, říkala, že se cítí zpomalená, unavená. Nedokážu si představit, že by se to mohlo otočit. Vyhrát po prohraném prvním setu další dva proti takové soupeřce, navíc s tím, že měla v nohách včerejší zápas, to bylo hodně těžké.
Co pro vás po letošní sezoně znamená semifinále Turnaje mistryň?
Na začátku sezony má každá hráčka cíl zúčastnit se ho, což se povedlo. Tady je podle mě úspěchem postup do semifinále, takže se to dá hodnotit pozitivně - zejména vzhledem k tomu, jak nepovedená byla první část sezony. Ve světle toho to vnímám jednak jako úspěch a jednak jako povzbuzení do přípravy, do startu na příští rok.
Dodal vám poslední měsíc a půl, v němž Petra Kvitová vyhrála turnaj v Tokiu a zahrála si dvě semifinále, novou chuť do práce?
Dodal chuť hlavně Petře. Práce, kterou začala po Wimbledonu, se malinko začíná ukazovat. Je to pro ni motivace dál pokračovat a tvrdě makat.
