Cyklistu povzbudil sen

Vítěz cyklistické jízdy na čas, tohoto "závodu pravdy", spadl z nebe mezi dva superfavority, Ullricha a Armstronga. Kdo bral Vjačeslava Jekimova vážně? Vždyť byl zařazen do druhého sledu závodu, místo mezi hvězdami mu bylo upřeno. A přesto: o osm vteřin zdolal Němce Jana Ullricha, čerstvého olympijského vítěze silničního závodu, a čtyřiatřicet vteřin jej dělilo od dvojnásobného vítěze Tour de France Američana Lance Armstronga. "Měl jsem v noci před závodem sen, můj otec, který letos zemřel na rakovinu, ke mně přišel. A myslím si, že byl se mnou celý dnešní den," řekl Jekimov. Do cíle přijel jako jeden ze startujících ve druhé skupině. Kdo by si ho všiml, kdyby jeho čas, hluboko pod minutu, nevzbudil pozdvižení? "Ještě pojede několik dobrých jezdců, vyčkejme," řekl. Jeho mezičasy se ale ukázaly nedostižné. Už v třetině závodu byl rychlejší o vteřinu než Armstrong a o tři vedl nad Ullrichem. Rozdíl se postupně prohluboval. Všechny oči visely na světelné časomíře zabudované do cílové brány závodu. Čekal se rozhodný finiš obou věhlasných časovkářů, uzavírajících startovní pole. Vteřiny ale dobíhaly v jejich neprospěch. "Když jsem viděl, jak dojíždějí Ullrich a Armstrong, třásl jsem se rozčilením," přiznal Jekimov. Byla to jedna z největších senzací her, byť pro Australany ve stínu atletického klání. "Jel jsem tak dobře, jak jsem mohl, a tak tvrdě jak jsem mohl," řekl Armstrong. "Kdybych měl problém, řekl bych to. Neměl jsem žádný." "Lance nebyl ve formě, kterou měl na Tour," řekl Ullrich. "A já? Byla to smůla o těch osm vteřin, ale už jsem vyhrál zlato v královské disciplíně," připomněl své vítězství v silničním závodě. Jekimov byl přemožen dojetím ze své velké chvíle. "Je to největší čest pro sportovce, připadám si, jako bych dobyl Everest," řekl šťastný vítěz s velkou minulostí. Olympijským vítězem už jednou byl, v roce 1988 v Soulu jako člen sovětského družstva ve stíhací jízdě na dráze. "Tenkrát jsme porazili Němce o několik setin, bylo to nečekané vítězství," vzpomněl. Stal se také čtyřnásobným mistrem světa ve stíhačce jednotlivců. Otevřel se svět a Jekimov okusil slasti a bolesti profesionálů. Byl dlouho členem amerického týmu USA Postal stejně jako Armstrong a má se tam znovu vrátit. Oba se vyznali ze svého přátelství. "Pro mne je Lance hrdinou. Vyhrál dvakrát Tour a myslím, že to letos nebylo naposledy. Věří si jako nikdo jiný. Ale zlatou medaili jsem získal já, on jenom bronz. Snad se s tím smíří." Armstrong byl zklamán, jeho tvář to prozrazovala. "Vím dobře, jak to těžce nese, že nevyhrál," řekl další Američan Tyler Hamilton. "Trénujeme spolu a znám jeho duši." Armstrong nicméně vzdal vítězi hold. "Jeki je především můj velký přítel a je to opravdový šampion. V Tour jsme spolu jezdili hlava vedle hlavy. Naučil jsem se ho mít rád. Je to velká čest stát na stupních vítězů vedle něj."