Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kauza s biologickým pasem mi otevřela oči, říká cyklista Kreuziger

3 2014
Na bojišti na hony vzdáleném od velkých závodů svádí cyklista Roman Kreuziger bitvu o očištění svého jména. Jeho provizorní suspendace, k níž Mezinárodení cyklistická unie UCI v sobotu sáhla, vyvolala mnohé dohady a diskuse. V rozhovoru pro MF DNES poodhaluje zákulisí kauzy biologický pas.

Ve čtvrtek, den před svým odletem do Polska, poskytl Roman Kreuziger ke svému případu obsáhlý rozhovor pro sobotní vydání MF DNES, jehož pasáže pak ocitoval i na svých webových stránkách.

Opakovaně zdůraznil, že nikdy nedopoval, nikdy nebyl pozitivně testován a především že hodnoty v jeho biologickém pasu nikdy nevybočily z povolených mezí, které pro něj byly vytyčeny. Toto tvrzení potvrdili i experti, kteří se v případu angažovali, a jejichž svědectví má MF DNES k dispozici.

Přestože se tento první rozhovor s Romanem Kreuzigerem o jeho případu odehrál ještě předtím, než mu UCI v sobotu zakázala startovat v etapách Kolem Polska, přetiskujeme nyní některé jeho pasáže, protože poodhalují zákulisí celého případu.  

Kreuzigerovu reakci na rozhodnutí UCI najdete ZDE

Pokud by platila presumpce neviny, nikdo by nemohl váš start v Polsku zpochybňovat. Porušení pravidel vám dosud nikdo neprokázal.
Jenže taková presumpce v antidopingovém právu neplatí. Pokud vás svaz nařkne, musí sportovec dokázat svoji nevinu. A o to usiluji.

První dopis od UCI, poukazující na nesrovnalosti ve vašem biologickém pase, jste obdržel během loňské Tour. Ovlivňovala pak tato kauza vaši psychiku při následujících závodech?
Vůbec. Loni v říjnu jsem zaslal UCI vyjádření  nezávislých expertů, kteří doping vyloučili. Až do 30. května letošního roku jsem potom o UCI neslyšel. Domníval jsem se, že je to uzavřená záležitost.

Nicméně po dlouhých sedmi měsících přišlo od UCI zamítavé stanovisko. Proč tak pozdě?
Oni tvrdí, že panel expertů, který pro UCI pracuje, neřeší jen cyklistiku, ale i další sporty. Samozřejmě, že to čekání na odpověď bylo neuvěřitelně dlouhé a načasování nešťastné. A hlavně roky, které najednou řeší, jsou hrozně vzdálené. Už dva roky závodím za Tinkoff-Saxo a oni teď řeší období březen 2011 až květen 2012.

Cyklista Roman Kreuziger
Cyklista Roman Kreuziger

Po zveřejnění vaší kauzy jste uvedl, že křivka hodnot ve vašem biologickém pase nikdy nevybočila z povolených mezí. Proč vás tedy UCI obviňuje?
Tvrdí mi, že hodnoty jsou sice v mezích, vymezených pro moji osobu, ale v dotyčných letech příliš vyskočily a spadly. Přesto je podivné, že tyto hodnoty napadají. Navíc biologický pas má sloužit hlavně v mezizávodním období ke sledování, jestli dotyčný závodník neprovádí něco zakázaného. Ten výsledek, který oni napadají, je však z doby, kdy jsem bouchnul na Giru.

Začali vás proto v poslední době více testovat?
Právě naopak. Pokud je někdo podezřelý, tak první, co by měli udělat, je začít ho víc testovat. A ne že kontroly omezí. Ale já měl v letech 2008, 2009 a 2010 zhruba šestnáct kontrol ročně, v letech 2011 a 2012 už jen osm ročně a od roku 2012 jich mám osm až do dneška. Letos jsem absolvoval v lednu jednu na biologický pas, jinak chodím jen na běžné testy. To se pak těžko může něco porovnávat, když vám zkoušky takhle utnou a není možnost údaje patřičně poměřit.

Někteří sportovní lékaři biologickým pasům nedůvěřují. Vy také?
Naopak. Je to správná cesta k očistě sportu od dopingu. Akceptuji pasy i kontroly. Ale metoda, jak se pas používá, musí být do budoucna přesnější. Jeho vyhodnocování je nejasné. Pokud tři nezávislí experti tvrdí, že v mých údajích nic podezřelého není, je na zamyšlení, jak UCI bez podrobného vysvětlení došla k jinému názoru.

Podpořili vás nejen kolegové cyklisté, ale i mnozí fanoušci napříč světovými cyklistickými weby. Registroval jste to?
Vnímal jsem, že reakce jsou pozitivní. Lidé pochopili: probíhá tam nějaký zvláštní postup. A cyklisté, kteří mě znají, viděli, že jde o něco absurdního. Sledují to pečlivě, protože když se to stalo mně, může se to stát i komukoliv jinému.

Rozhodnutí nestartovat na Tour vzešlo od vás, nebo od týmu?
Bylo oboustranné. Byl jsem na Tour několikrát a vím, jaký při ní je tlak médií a ostatních. Uvědomil jsem si, že kdybych jel, dostal bych pod velký tlak nejen sebe, ale i celý tým a štáb, protože by padaly různé nepříjemné otázky. Proto jsme se dohodli, že vydáme prohlášení, já Tour nepojedu a pak odjedu na týmové soustředění na Tonale. Což bylo pro mě důležité, že jsem zůstal s týmem. Nijak se mne nestranili a věřili mi.

Roman Kreuziger během Vuelty
Roman Kreuziger

Ale muselo vás hodně štvát, že na Tour nejste, ne?
Všechno špatné je k něčemu dobré. Já si aspoň užil dceru, byli jsme s rodinou na Gardě. Nemělo význam utápět se v depresích. Je to nepříjemná situace, ale musím nějak fungovat dál.

Zůstal jste déle než 40 dnů bez závodů. Bylo to pro tělo nezvyklé?
Dost. Hlavně proto, že jsem pořád trénoval a přitom nevěděl, kdy zase budu závodit. Udržoval jsem určitý standard a jezdil v nějaké intenzitě, ale to samozřejmě nejde napořád. 

Roman Kreuziger v horské časovce na Tour de France.
Roman Kreuziger při horské časovce na Tour de France.

Co pro váš život i kariéru celá tato kauza znamená?
Beru ji jako dobrou zkušenost. Poznal jsem nové lidi a ti mi otevřeli oči, jak cyklistický svět a jeho zákulisí fungují. Pro mě coby sportovce jde o nepříjemnou situaci, zvlášť když se právě dostávám do nejlepších závodnických let – a přitom nemám jistotu, zda budu moci závodit. Ale cyklistika je pořád má práce a v každé práci občas narazíte na překážky, které musíte překonat. Nejdůležitější pro mě je, že mám rodinu, která je zdravá a spokojená, a že držíme při sobě. To je to zásadní.

Autor:






Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze