Půl století po něm si hodinu bolesti „užil“ Coppi, pak rekord zlepšil Anquetil, Merckx... A Chris Boardman v roce 1994, v době volnějších pravidel ohledně bicyklů a posedu, předvedl „mimozemský“ výkon 56,375 kilometru. Pak hekal bolestí: „Díky bohu, je to za mnou.“
Loni na jaře se regule UCI pro hodinovku znovu měnily a Němec Voigt posunul devět let nedotčené maximum Ondřeje Sosenky. O kilometr a 115 metrů. „Je to víc, než jsem čekal,“ přiznal pak.
Zájem o zaprášenou disciplínu opravdových cyklistů se znovuzrodil a pět mužů už se letos pokusilo obsadit první místo tabulek. Měli naspěch. Věděli, že kdo nezvládne svůj pokus před 7. červnem, bude mít možná navěky smůlu.
V neděli totiž na londýnský olympijský velodrom vyrazí cyklistické eso. Současný mistr světa v časovce. Pan závodník. „Jsem si jistý, že dokážu, co dokázat mám,“ prohlásil Bradley Wiggins.
V dubnu, černý od prachu z kostek Paříž-Roubaix, ukončil Brit silniční kariéru u týmu Sky a vyhlásil: „Teď udělám vše pro hodinovku. Sním o rekordu od klukovských let, a kdybych se o něj nepokusil, pak by si mě pamatovali právě proto.“
Unikátní klub mužů, co oblékli žlutý dres a současně stvořili historický zápis, tak bude přibírat nového člena. Aspoň se to zdá podle síly slov, jakými se Wiggins před svou misí prezentuje.
Že bude závod dlouhý? „Je to jen hodina. A taková hodina uteče celkem rychle.“ Že je bolavý? „Nemůže to být horší než hájení 4. místa na Mont Ventoux při Tour 2009.“ Že neví, co hodinovka obnáší? „Jel jsem ji celou v tréninku, a abych byl upřímný, nebyla to taková hrůza. Když jste ve formě, nebolí to.“
Když 35letý „Wiggo“ oznámil záměr a pak i místo a termín svého závodu, vstupenky na očekávanou show zmizely za sedm minut. A to má velodrom v olympijském parku kapacitu 6 000 míst. A to ty nejdražší lístky stály v přepočtu bezmála dva tisíce.
Na dráze začínal Wiggins jako junior, dobýval tam světové i olympijské tituly, teprve pak, po olympiádě v Pekingu, se vrhl na silnici. A možná i proto je jeho návrat na ovály jednodušší. „Když srovnám, co jsem dělal pro Tour, toto budou snadno vydělané peníze,“ vtipkoval někdejší dobyvatel Francie. „Jezdím teď rychlostí 55 kilometrů, ale předtím jsem musel to stejné několik dnů v kuse.“
Takže jste v nejlepší dráhové kondici života? ptali se ho. „Kdybych měl teď vstát z postele a jet stíhačku na čtyři kilometry, asi bych se dostal na dosah světovému rekordu.“
Brit Alex Dowsett byl posledním gladiátorem, který vstoupil do arény a hodinu se pral s příšerou. Jeho počin 52,937 kilometru je teď výzvou cyklistického sira. Ten však už měsíc předem věřil, že je schopen stávající hranici překonat.
„Zní to hrozivě, ale ano, klidně hned,“ chlubil se. „Já ale rekord nechci překonat jen tak, chci ho posunout co nejvíc mimo dosah. V hlavě nosím 55 kilometrů, a když to dokážu, rekord vydrží dalších 20 let.“
