Loni zazářil jako kometa. Neznámý jezdec druhodivizní německé stáje NetApp bojoval do posledních metrů o etapový triumf na italském Giru. Nakonec však dojel cyklista Jan Bárta těsně druhý. S podobným přáním odjížděl závodník z Milotic u Kyjova i na Pyrenejský poloostrov. I přesto, že individuální úspěch na jednom ze tří nejslavnějších cyklistických závodů světa nezaznamenal, byl spokojený.
Mnohokrát se na vyprahlých španělských silnicích musel obětovat pro své kolegy z týmu i pro českého parťáka Leopolda Königa, který dokončil Vueltu jako devátý. "Takové vystoupení nikdo nečekal. Nedoufali jsme, že budeme mít někoho v desítce, povedla se nám vyhrát i etapa. V týmu je maximální spokojenost," líčí osmadvacetiletý cyklista.
Jak hodnotíte svoje vystoupení?
I já jsem celkem spokojený. Malinko víc jsem čekal od časovky. Na druhou stranu se jela v horách a moc jsem nevěděl, jaká bude.
Přesto jste v ní dojel devatenáctý, což bylo vaše nejlepší umístění na Vueltě. Nemrzí vás ještě nějaká jiná etapa?
Je pravda, že jsem to zkoušel i v jiných etapách, ale nevyšlo to. Je to prostě sport. Někdy se to povede, někdy ne.
Radost však můžete mít z toho, že jste dorazil až do cíle do Madridu. Jak jste zvládal španělské extrémní počasí?
Je fakt, že teploty byly extrémní. Dole byly skoro čtyřicítky a na kopci jsme měli pět stupňů. Tam jsem totálně promrzl jako spousta závodníků. Ale přežil jsem to a dal jsem se dohromady.
Vueltu nedokončilo na rozdíl od vás přes padesát dalších závodníků, mezi nimi byl třeba i Češi Kreuziger se Štybarem. Vás něco takového nenapadlo?
Takové myšlenky jsem naštěstí neměl. (směje se)
A jaká etapa vás prověřila nejvíc?
Těžko říct, pro mě byla hodně náročná dlouhá horská etapa, kdy pršelo (15. etapa z Andorry do Peyragudes). Jedna z nejtěžších byla i ta předposlední na Angliru.
Jaké jste měl v předposlední královské etapě úkoly?
S kolegou Josém Mendesem jsme ujeli asi se třiceti lidmi dopředu. Měl jsem pracovat pro něho. Je to takový malý lehký Portugalec a do kopců mu to jede, taky nakonec dojel sedmý.
Neměl jste toho plné zuby jít do úniku po třech týdnech závodění?
Nad tím není moc času přemýšlet. Taktika se dělá už před závodem, a když nastupujete dopředu, neuvažujete nad únavou a koncentrujete se jen na závod.
Český cyklista Jan Bárta na mistrovství světa v Nizozemsku.
Teď už se vám však zbývá koncentrovat jen na blížící se mistrovství světa, kde budete obhajovat sedmé místo z loňské časovky. S čím budete spokojený letos?
Chtěl bych se v časovce ukázat co nejlépe. Když budu do desítky, budu šťastný. Podle profilu vypadá časovka docela rovinatá, bude tam jen jedna taková vlnka, což je oproti Vueltě ohromný rozdíl. Lidi, co si to byli projíždět, říkali, že to byla taková dálnice. (usmívá se)
A co příští rok? Zůstanete v německém NetAppu?
Mám podepsanou dvouletou smlouvu i na příští rok, takže tam budu pokračovat.
Jako druhodivizní stáj však nemáte jistotu, že se objevíte na Grand Tour i příští rok. Můžou vám letošní vystoupení na Vueltě pomoct k získání divoké karty?
Ve Španělsku jsme se předvedli v dobrém světle a organizátoři závodů si toho určitě všimnou. Myslím, že se mají udělovat někdy na začátku roku. Věřím, že nějaká další možnost a divoká karta může dorazit.
Vy sám máte za sebou už dvě Grand Tour. Která byla těžší? Vuelta, nebo Giro?
Z mého pohledu bylo určitě náročnější loňské Giro.
Do kompletní sbírky vám už jen chybí Tour de France...
No, uvidíme, jak všechno bude. Zatím bych to nechal být. (usmívá se)
