"Ahoj přátelé," psal 27letý lídr stáje Lampre-Merida ještě v neděli na svůj blog. "Radost a emoce. Byl to těžký den, ale den, kdy jsem se cítil dobře a nohy reagovaly na přání mé hlavy."
Do poslední etapy devítidenní štace vjížděl Costa ze třetí pozice a se ztrátou 1:05 minuty na žlutého Tonyho Martina. "Věřím si," říkal ještě na startu. Pak zaútočil a dotáhl se do rozhodujícího úniku. "Až v posledních třech kilometrech jsem pochopil, že můžu myslet na vítězství."
Do cíle v Saas-Fee dorazil jako první a začal počítat sekundy: deset, třicet, potom se odstup Martina přehoupl přes minutu, přes dvě. Bylo jasné, že se potřetí stane celkovým vítězem. Jako Kübler, jako Koblet, jen italský rekordman Fornera má ještě o jeden triumf víc.
Ale Costa dobyl žlutý dres potřetí za sebou! To ještě nikdo nikdy nedokázal. "Vyhrát jednou je dobré, dvakrát úžasné, ale získat třetí ročník v řadě, to je... FANTAZIE!" A hned posílal gratulace do Slovinska krajanu Tiagu Machadovi, kolegovi Leopolda Königa, který ovládl tamní etapy. "Krásné vítězství," psal Costa. "FORÇA PORTUGAL!"
Ovšem jemu jako by síly šampiona v úvodu sezony scházely. Než vyrazil na švýcarskou tour, měl na kontě šest druhých míst. Kolem Algarve dojel třikrát stříbrný, v Nice dvakrát. "Jsem spokojený," tvrdil přesto. "Na svůj cíl brzo dosáhnu," sliboval si. Frustrující muselo být jeho marné dobývání trůnu. "Konečně první úspěch," ulevil si ve Švýcarsku. "Povzbudí to mě i tým. Ještě větší satisfakce je v tom, že jsem to dokázal v duhovém dresu."
V něm teď Costa zamíří i na Tour de France a v jeho kapsách poveze obří dávku sebevědomí, kterou jako lídr týmu tolik potřeboval. "Jsme zvědaví, jak vysoko může náš mistr světa v třítýdenním závodě vystoupat v konkurenci nejlepších jezdců světa," pronesl manažer stáje Brent Copeland.
V Grande Boucle by Costa nejspíš bral i prokleté druhé místo.
