„Je to těžká chvíle pro celý náš tým, pro ostatní závodníky, ale ze všeho nejvíc pro Alberta samotného,“ uznal Philippe Mauduit, sportovní ředitel týmu. „Taková jsou ale pravidla sportu a všichni závodníci je akceptují. Pro mě osobně je to poprvé, co vidím lídra odejít takovým způsobem. Smutné.“
Když se peloton řítil z vrchařské prémie na Petit Ballon, natahoval se Contador pro cosi do kapsy. A najednou pod ním zmizelo kolo. Možná proto, že najel na nějaký hrbol, možná zela v asfaltu díra. Co však jisté je, že v ten moment přišel Contadorův konec v Tour.
„A to byl v životní formě. Celý náš tým upíral zrak k pódiu v Paříži a k práci, kterou pro to musíme odvést,“ říkal pak Riis.
Karbonové kolo, se kterým španělský cyklista spadl, pak mechanik strkal místo do držáků na střeše do kufru. Bylo na kusy. Podobně jako samotný Contador. Sice znovu sedl na kolo, ujel 18 beznadějných kilometrů, pak poděkoval Australanu Rogersovi za snahu, pochopil.
„Snažil se, ukázal úžasnou vůli, ale musel vzdát,“ zalitoval Riis. Do cíle dojeli společně autem, kde Contador v mobilním rentgenu podstoupil první vyšetření. „Vyplynulo z něj, že má zlomenou holenní kost,“ prozradil Mauduit. „Ale musíme počkat do rána, až bude hotová konečná lékařská zpráva, abychom si mohli být jistí.“
Fraktura přepůlila kost těsně pod kolenem, neměla by být sice nijak komplikovaná, ale vyžádá si nejspíš chirurgický zákrok. „Ještě jednu noc s námi Alberto zůstane, pak odcestuje do Madridu na další vyšetření a pokud bude třeba, pak i na operaci,“ vysvětlil Riis.
Jde o tragickou událost zvlášť proto, že jediným okamžikem ztratil španělský pistolník měsíce práce i týmového úsilí. „Musíme se dívat vpřed,“ pokračoval Riis. „Ale teď je strašně brzy mluvit o tom, že by Alberto mohl jet Vueltu. To záleží na jeho uzdravování a na tom, jak rychle se vrátí na kolo a k tréninku.“
