Clay byl lepší a konec, řekl Šebrle

Helsinky - (Od zvláštní zpravodajky iDNES) - "Bryan je pan závodník," tvrdí Roman Šebrle o americkém desetibojaři Bryanu Clayovi. V Helsinkách poznal velikost svého soupeře na vlastní kůži. Pětadvacetiletý Američan usedl na trůn světového šampiona, po kterém tolik toužil český olympijský vítěz z Atén.

Před odletem na šampionát jste řekl: Chci zlato, bez něj budu zklamaný. Jste zklamaný?
Holt, časy se mění. Ale ze stříbra zklamaný nejsem. Teď převažuje úleva. Jsem šťastný, že to mám za sebou. Poznal jsem, že Bryan je na tom líp. Myslel jsem si, že mi bude toto počasí vyhovovat, ale nevyhovovalo vůbec. Ta zima byla příšerná. Asi čím budu starší, bude mě takovéto počasí bavit míň.

Byl to nejtěžší desetiboj?
Nikdy v životě jsem nešel těžší. Na překážkách jsem čekal, že někdo zvedne ruku a najednou to bouchly, startovní reakce byla úplně příšerná. Nicméně jsme nezůstali s Bryanem tak daleko od sebe. Jenže disk byl otřesný, to je škoda.

Příčiny diskařského nezdaru?
Mám rád netočivé kruhy, tenhle byl super netočivý, držák. Myslel jsem si, že to tam dám volně a bude to padesát. Ale... Jeden pokus jsem šel zajišťovák a dva jsem pak pokazil. Kdybych hodil alespoň 49 metrů, jsem jinde o 60 bodů a je to jiný.

Světové šampionáty Romana Šebrleho

Atény 1997: Debut ve 22 letech. Se ziskem 8232 bodů skončil devátý. Jediné mistrovství světa, kdy byl spokojený.
 
Sevilla 1999: Po prvním dnu šestý, pak upadl na překážkách, nedoběhl a odstoupil.
 
Edmonton 2001: Na mítinku v Götzisu vytvořil světový rekord, ale při šampionátu si zranil tříslo. Desetiboj dokončil jako desátý. Třetí titul slavil Tomáš Dvořák. Šebrleho čekala operace v Mnichově.
 
Paříž 2003: Jako největší favorit byl nachlazený. Získal 8634 bodů, v souboji o zlato mu jich na Američana Pappase chybělo 116.
 
Helsinky 2005: Po nemoci tlustého střeva opět nenaplnil roli hlavního favorita na zlato, podlehl zástupci nové generace: Bryanu Clayovi. 

Překvapil vás Clay svými výkony?
V oštěpu a kouli, to bylo hodně daleko. Jinak jel, co jsem od něj očekával. Měl skvělý druhý den. Budu se muset snažit, abych se dostal do tréninkové pohody a minimálně mu to vrátil v roce 2007 (tzn. na MS v Ósace - pozn. red.) a ještě lépe 2008 (tzn. na OH v Pekingu).

Před šampionátem jste také řekl: Clay je závodník, kterého ještě čtyři roky budu porážet. Změníte názor?
To jsem neřekl, maximálně jsem řekl, že bych ho chtěl porážet. S tím, co už mám za sebou a s výkony kolem 8800 bodů, člověk nemůže pomýšlet níž. Věřím, že na něj mám, pokud další roky vyjdou ve zdraví. Nebude to kluk mít jednoduchý.

Kdy jste si v Helsinkách uvědomil: tohle je konec zlatých nadějí?
Asi když jsem hodil špatně diskem. Cítil jsem se špatně, neletělo to. Nepamatuju, kdy jsem to takhle špatně hodil.

Bylo "hotovo"?
V podstatě bylo, protože ... Nemuselo být, kdyby... Ale já nemám rád kdyby. Vyhrál, chytl tady super fazonu. Snad ji příště chytnu já. Což neznamená, že bych neměl formu tady, ale s tím počasím jsem se nesrovnal.

Jak se změnila vaše situace?
Spadnul jsem z vlny. První den jsem šel koordinačně vážně dobře kromě výšky. Bylo by to pro mě zajímavé, já ve výšce musím nahánět body na Bryana. Pokud skočím jen 206 cm, je to málo. Kdo ví, co by se stalo, kdyby nás nechali skákat a nezačalo pršet. Jenže to je kdyby.

Proč Šebrle v Helsinkách nevyhrál?

- Poprvé se utkal s Clayem v jeho životní formě.
 
- Dlouhý odpočinek po OH v Aténách jej připravil o každoroční trénink běhání v kopcích a vytrvalosti. Chyběl mu základ pro rychlostní trénink. Rychlost mu v Helsinkách scházela.

- V červnu jej oslabila nemoc tlustého střeva.

- Nesrovnal se s pověternostnými podmínkami: zimou, silným větrem a deštěm.

- Pokazil disk, nevyvedl se ani oštěp.

Byla výška jednou z klíčových disciplín souboje o zlato?
Byla. Začalo to stovkou, dva metry rozdíl ve větru. Ale netlačte mě do takových srovnání. Prostě byl lepší a tím to končí.

Hodnocení druhého, nepříliš povedeného dne...
Špatný disk a oštěp. Takový výpadek v oštěpu nepamatuju. Jediné, co jsem dnes zazávodil, byla tyč. Na ni přitom potřebuju mít klid a ne abych se hecoval na základ. Takže 480 bylo zlatých... Myslel jsem na hodně dobrý výkon, ale v tomhle počasí byl absolutně měkký.

Nezvažoval jste, vzhledem k vývoji závodu, že budete v tyči skákat i 490 cm?
Ne, za ty roky vím, že je to hranice, na které se podvědomě připravuju na 500 cm. Tam se hecnu daleko víc. Jenže já k tyči potřebuji pohodu. Ne vítr, který byl příšerný.

Hned po závodě jste Bryanovi gratuloval. Co jste si řekli?
Byla to jen gratulace. Ale my jsme se bavili celý den. Po disku už spadlo takové to napětí.

Nebojíte se po Clayově zlepšení o svůj světový rekord (9026 bodů)?
Určitě na to má, ale tady měl udělat 8900. I když v té zimě patnáctistovku vyklusal. Vím, že když už je člověk jistý vítěz, motivace jde dolů. Ale 8800 měl udělat.

Mohly váš výkon v Helsinkách ovlivnit problémy se zánětem tlustého střeva, které jste měl v červnu?
Nechci se na to vymlouvat. To je spíš pro doktora, zajdu za panem doktorem Zavoralem.

Nemáte strach, že mistrovství světa je pro vás zakleté?
Když vyhraju ještě v Pekingu, tak si můžou vyhrávat na mistrovství světa všichni ostatní... (smích)

Budete stříbro slavit?
Co stříbro, budeme slavit dvě medaile! (Atilla Zsivoczký je tréninkový partner Šebrleho - pozn. red.) má bronz, je to životní medaile. Zásluhou Dalibora Kupky.

Roman Šebrle se stříbrnou medailí z MS 2005