"Možná se ještě přeptáme na zápis do Guinnesovy knihy rekordů, ale to jsme zatím neřešili. Hlavně že jsme to přežili," pronesl jeden z tria Tomáš Minařík.
Spolu s ním pádlovali po posvátné řece Filip Jančar a Jiří Kopečný. Ostatní členové dvanáctičlenné expedice, jež přišla na 800 000 korun, jistili elitní skupinu ze břehu. Bez toho by sotva uspěli, obtížnost téhle vody se značí místy až jako WW VI, nebezpečnější už být nemůže.
Pro srovnání: mystické Čertovy proudy pod Lipnem se klasifikují jako WWIV... Ve čtyřitisícové nadmořské výšce nebyli Češi zdaleka sami. I v monzunovém období, kdy velmi často a hlavně v noci vydatně prší, zde potkávali každý den stovky poutníků, mířících k pramenům Gangy.
"Museli jsme se dát pokřtít, abychom jim vodu neznesvětili," vysvětlil vůdce výpravy Filip Jančar. "Jsme zasvěceni bohovi plodnosti Šivovi, který Gangu zkrotil." Ale zas tak vážný obřad to prý nebyl. "Jo, zbavili jsme se hříchu a můžeme začít se vším znovu," žertoval Minařík.
"Indové sami tady asi pěkně hřeší. Cesta je obsypána stánky a je to taková obrovská párty. I když bez alkoholu." O hladu také nikdo nebyl, i když... "Měsíc bez masa a s kolou nebo jen převařenou přírodní vodou k pití nás každého připravil až o osm kilo váhy," řekl Jančar.
V cíli, na hladině jedné přehrady, je zmohlo vysílení natolik, že ani vydatně neslavili. "Na oslavu padly dvě lahve rumu. Měli jsme toho dost," přiznal Minařík. Ale zanevřít na vodu? Ani náhodou! Už mají další sen: "Projet na kajaku pralesem Amazonku, to by byl také prvosjezd," plánuje Filip Jančar.
