„S výsledkem nejsem spokojený, mám ale radost z vývoje, kterým jsme prošili. Pokud bychom hráli každý zápas podle našich možností, měly bychom šanci,“ hodnotil turnaj nizozemský trenér André Prins, který po třech letech u týmu končí.
Předturnajovým cílem bylo postoupit do druhé fáze šampionátu, což vyžadovalo skončit v základní skupině do čtvrtého místa. Po třech dnech byly Češky zásluhou vítězství nad Čínou a Kubou vůbec nejúspěšnějším evropským týmem na turnaji a pro jistý postup stačilo porazit alespoň dva soupeře ze výkonnostně průměrné trojice Rusko, Nový Zéland a Portoriko. První dva jmenované týmy český tým v přípravě bez problémů porážel a věřil si i na soupeře ze Střední Ameriky.
Utkání s dvěma outsidery skupiny ovšem jeden z pěti zástupců starého kontinentu na turnaji překvapivě nezvládl.„Myslím si, že Nový Zéland má na to být v nejlepší osmičce, Rusko jsme ale měly porazit. To bylo klíčové,“ hodnotila nadějná teprve 17iletá nadhazovačka Veronika Pecková, která se výrazným způsobem podílela mimo jiné na historickém vítězství Česka nad Čínou.
„Začalo to Ruskem, do kterého jsme špatně vstoupily. Uvědomovaly jsme si důležitost zápasu, což nám trochu svazovalo ruce. Když jsme pak měly opravný zápas s Novým Zélandem, na který jsme si věřily, tak byly lepší. Ještě před dvěma týdny jsme přitom byly lepší my a nevím, co se stalo,“ mrzí Terezu Pochobradskou, třetí metařku národního týmu z pražských Eagles.
Dojem se následně českému týmu podařilo částečně napravit proti Portoriku, předpokládaná hladká prohra s Japonskem ovšem definitivně pohřbila ambice na vysněný postup. „Užily jsme si to, chybělo trochu víc štěstí a koncentrace. Měli jsme ale skvělou podporu od českých fanoušků,“ těší Pochobradskou atmosféra historicky prvního mistrovství světa na evropské půdě.
Vedení českého softballu nyní bude pravděpodobně hledat nového kouče týmu, který čeká příští rok mistrovství Evropy a další vystoupení na světové scéně ho čeká nejspíš za dva roky v Kanadě. Holandský kouč André Prins, který zde působil tři roky, původně plánoval po turnaji ukončit kariéru. Všechno je ale jinak.
„Jediný způsob, jak důstojně ukončit trenérskou kariéru, je na hřišti. Včera jsem se rozhodl, že budu trénovat ještě rok. Chtěl bych připravit tým na evropský šampionát, i když ještě nevím jaký,“ říká 68letý softballový veterán, kterému jeho plán zhatilo zkrácení programu kvůli dešti. O jeho nástupci bude Česká softballová asociace rozhodovat v následujících týdnech.
