Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Češi odjeli z K2 s nepořízenou

27 2003
Praha - Do reality všedních dnů se vrací trojlístek českých horolezců, který se vrátil s nepořízenou z druhé nejvyšší hory světa K2 (8611 m). "Samozřejmě, že nejsme úplně nadšení a do jisté míry zažíváme zklamaní. Vždyť jsme pro vylezení K2 udělali strašně moc," shodli se. Radek Jaroš, Martin Minařík a Petr Mašek se přesto necítí jako poražení. V červenci zlezli sousední Broad Peak (8047 m) a částečně si tak spravili chuť.

Jejich sen, zlézt druhou nejvyšší horu světa K2, zůstal nenaplněn. "Ale jako jediná kompletní expedice jsme letos vylezli na Broad Peak a to je také dobrý výsledek. I Broad Peak je zkrátka osmitisícovka," dodal Jaroš.

S Maškem odjeli ze základního tábora pod K2 jako neúspěšní dobyvatelé posvátné hory opět po dvou letech. Se stejnými pocity letos K2 opouštělo dalších pět mezinárodních expedic. "Předloni jsme odjížděli jako jediná expedice bez vrcholu. Teď jsme byli jediní, kdo opouštěl základní tábor alespoň s vylezeným Broad Peakem. A navíc jsme se vrátili jako kámoši," narážel na ne úplně ideální mezilidské vztahy z roku 2001 Jaroš.

Narozdíl od minulé expedice letos česká minivýprava nezvolila cestu vstříc vrcholu Česenovým pilířem, ale Abruzziho žebrem. Před odletem své rozhodnutí konzultovala i s Josefem Rakoncajem, jediným člověkem na světě, který stál dvakrát na vrcholu K2.
"Překvapilo nás, jak moc je ta cesta náročná," přiznal Mašek.

"Jestli se na K2 vrátíme, tak už po ní nahoru určitě nepůjdeme. Dokonce jsem letos klukům ze srandy říkal, že zkusíme vyběhnout Česenem. Měl jsem takové choutky," doplnil s úsměvem Jaroš. České expedici se do cesty postavilo jako hlavní nepřítel nepřející počasí. "Šance byla, ale my jsme v době vrcholového počasí byli na Broad Peaku. Další podobné už na K2 nebylo," poznamenal Jaroš.

Když se vrátili z Broad Peaku, vzápětí odmítli riskovat a vyrazit s dalšími expedicemi vstříc vrcholu K2. "V té době jsme nahoru prostě nemohli. Říkali jsme si, že to zavání průšvihem. A nakonec se dolů nevrátil jeden německý horolezec...," vzpomínal Mašek.

Kromě vrcholových dnů, kdy Češi dobývali Broad Peak, se další podobná šance už nenaskytla. "Na to, abyste vylezli na K2, potřebujete alespoň pět vrcholových dnů. Ty tam letos už zkrátka nebyly - na svahu jsme byli osmkrát a šestkrát nás z hory vymetlo počasí. Oproti předloňsku to byl velký rozdíl. Tehdy tam bylo doslova skvělé počasí a hlavně stálé. Kdyby bylo takové teď, tak jsme nahoře asi byli," připustil Jaroš.

Do posledních dnů se Češi modlili za zlepšení podmínek, ale neúspěšně. K2 jim svoji přívětivou tvář nenastavila. Letos bylo jejich maximem dosažení výšky 7400 metrů. Rozhodnutí ukončit marné čekání a odjet pryč ze základního tábora prý bylo
jednohlasné. Svoji roli sehrála i únava a psychické vyčerpání. "K2 je hora, která nepouští, nedává. Vůbec nám nedala šanci, z toho jsme trochu naštvaní. Musíme se smířit s tím, že jsme zkrátka rozšířili řady neúspěšných. Za posledních šest let vím o
šesti úspěšných výstupech," hořce se pousmál Jaroš.

Společně se všichni na K2 touží v budoucnu vrátit. Přesný termín ale ještě neznají. "Expedice na K2 je složitá věc. Příští rok na ni asi nepojedeme," přemýšlel Mašek. "Možná zkusíme jet na Makalu, možná uděláme prvovýstup na jinou osmitisícovku, možná si budeme hřát kosti někde v teplých skalkách. Do čtvrt roku rozsekneme, co bude dál," krčil rameny Jaroš.

Autoři: ,






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze