Šestačtyřicetiletý Leconte i o dva roky mladší Cash patří k tenisovým osobnostem minulého století, i dnes ale neváhali vyrukovat s nelíčenou bitvou. Závěr patřil francouzskému hráči, který opanoval tie-break 7:1 a v jednosetovém zápase zvítězil 9:8. Cash se pro změnu blýskl servisem o rychlosti 207 kilometrů za hodinu. Míček jím poslal přesně na lajnu.
Australan splnil i další ze svých předzápasových prohlášení: "Garantuji, že uvidíte mnohonásobně víc volejů a náběhů k síti než za celý týden tady na turnaji." Ofenzivní tenis, který ho v roce 1987 dovedl k finálovému triumfu ve Wimbledonu nad Ivanem Lendlem, nabídl Cash i proti Lecontovi.
Přestože dnes patří hra servis-volej na tenisových kurtech k řídkým jevům, Australan prorokuje její částečnou renesanci. "Už nejde být jen výhradně útočný, ale k síti se tenisté tlačí, protože pro velkého a rychlého hráče je to velká výhoda, díky které vytvoří na soupeře tlak," míní Cash.
Štvanici rozesmál až následující debl, v němž Leconte s Cashem stanuli na stejné polovině hřiště. A proti nim Čech Bohdan Ulihrach a íránský kouzelník Mansúr Bahrámí. Byl to právě on, kdo předvedl ty nejnápaditější kousky. "Pro Mansúra je nemožné hrát vážný tenis," správně odhadl Leconte.
Míčová kouzla u sítě i "zázračně" dobíhané balóny na základní čáru. Triky v přerušené hře i vtipkování s diváky během ní. To vše má třiapadesátiletý Báhramí v arzenálu a divákům to také předvedl. Při podání odpálil hned šest míčů naráz, za okamžik nechal tenis tenisem a usmíval se do objektivů.
Publikum se při Báhramího kouscích královsky bavilo, strhl i Leconta s Cashem, kteří naházeli rozhodčímu boty do hlediště. Jediným "nešťastníkem" na kurtu byl Íráncův spoluhráč Ulihrach, jenž byl každou chvíli vyvedený z míry.
"Nebylo to moc o tenisu, jsou to komici. Až si tam člověk chvilku připadá trapně, ale nic veselejšího jsem si nezahrál," řekl Ulihrach. "Já na to nejsem ten správnej typ," dodal český tenista.
Tentokrát už o výsledek opravdu nešlo. Vítězství přesto docílili Leconte s Cashem, kteří uspěli v tie-breaku.
I když Cash s Lecontem z tenisového kolotoče dodnes nevypadli a často se účastní veteránských turnajů, do Prahy se přijeli hlavně bavit. "Teď už je pro mě tenis legrace," řekl Cash.
V dobrém rozmaru přicestovali do Prahy už v sobotu. A nerozhodilo je ani nepříznivé počasí. "Proč nezavřeli střechu? Tomu nerozumím," vtipkoval Cash před novináři při pohledu na osiřelý centrální dvorec, který právě zkrápěly proudy vody.
Šoumen Bahrámí poté sliboval triky na vodních lyžích. "V sobotu dáme plavání, v neděli tenis a pak si půjdeme prohlédnout památky," přisadil si Leconte.
"Jsme jako Rolling Stones, vypadáme staře, ale hrajeme pořád dobře," našel Australan přirovnání ve světě své druhé lásky - rockové muziky. Svou kytaru však do Prahy nepřivezl "Měl jsem si ji vzít, tak příště," omlouval se při své první návštěvě české metropole.
Cash s Lecontem v Praze navázali na tradici exhibičních duelů slavných hráčů minulosti. Předloni bavili diváky na Štvanici Nizozemec Richard Krajicek s chorvatským pistolníkem Goranem Ivaniševičem. Loni se Rakušanu Thomasi Musterovi postavil Ctislav Doseděl.
