Kdo má z vaší výhry největší radost?
Táta, máma, já. A snad i trenéři, můj první kouč Arnošt Russ, teď mě trénuje Miroslav Vrba a Araik Šachbazjan. Všem děkuju.
Šéftrenér reprezentace Žáček řekl, že jste na tom líp, než byl Konečný v jeho věku. Co říkáte na srovnání s nejlepším českým profesionálem?
Lukáš Konečný byl vždycky mým vzorem. Znám ho trochu z tréninku, zdravíme se, vážím si ho. Vůbec nevím, co on dokázal v mládí. Určitě jsem za to srovnání rád.
Co chcete v boxu dokázat?
Co nejvíc jde. Můj sen je dostat se na olympiádu. Kdy? Co nejdřív! Na mistrovství světa do Chicaga mě asi ještě nevezmou, bylo by to brzy. Teď se chystám do Srbska na červencové mistrovství světa juniorů.
Začínal jste s hokejem, že?
Ano, nejdřív jsem hrál v Ústí, pak jsem šel do Litvínova, ale tam potom trenér bouchl pěstí do stolu a řekl: Buď hokej, nebo box. Chtěl jsem dělat obojí. Odešel jsem tehdy do Teplic. Minulou sezonu jsem tam odehrál za dorost stabilně.
Jak se to dá všechno zvládat?
A to jsem ještě dělal karate, v jedenácti jsem byl 2x mistr republiky. Je fakt, že nevím, jestli budu hrát hokej dál. Spíš nebudu stíhat.
Máte výbornou fyzickou kondici, hokej je ideálním doplňkem?
Hokej mi pomáhá k fyzičce a box mi pomáhá při hokeji. K hokeji patří tvrdost, chodím do soupeřů, ale neperu se. Mou předností v boxu je asi fyzička, i když může být lepší. Zlepšit musím kryt a techniku.
Popište box třemi slovy. Jaký je?
Rychlost, tvrdost, síla. Nejdůležitější v boxu je fyzička a vůle.
Studujete biskupské gymnázium, je ta škola něčím odlišná?
Je to normální škola, pro věřící i nevěřící. Je placená od církve, máme dvě povinné hodiny náboženství.
Takže se ve škole pomodlíte a pak v ringu soupeře skoro přizabijete?
(smích) Ne, my se nemodlíme. Spolužáci se na mě chodí dívat, někdy i učitelé. Pomáhají mi, doučují mě, za to jim chci poděkovat.
Na letošní Velké ceně Ústí jste vypadl v semifinále s mistrem Evropy a bronzovým z olympiády Bulharem Georgijevem. Byla to slušná bitva.
Já to nevidím, ale jestli trenéři říkali, že to bylo celkem vyrovnané, tak je to super. Nervózní bývám, ale strach ze soupeře nikdy nemám. Mám to v sobě, asi po tátovi.
Jste českým šampionem mezi kadety, juniory a uplynulý víkend jste přidal i první titul mezi dospělými. Jaká byla cesta za zlatem?
Všechny tři zápasy jsem vyhrál o víc jak polovinu bodů. Nejtěžší bylo hned první kolo s 18letým Bosým. Jsme kamarádi z reprezentace.
Ovládl jste i turnaje olympijských nadějí. Nezpychnete?
Naopak. Začnu ještě víc dřít!
