Obě superhvězdy her v Mexiku z roku 1968 se potkají odpoledne na vítkovickém stadionu. Kdo vlastně tehdy znamenal víc? Beamon, jehož fantastický skok na 890 centimetrů ohromil všechny? Či gymnastická modla Čáslavská, která na olympiádě vybojovala čtyři zlaté?
"Tou největší věcí bylo, že se Věra jako olympijská šampionka rovnou v Mexico City vdala," vzpomíná Beamon. "Všichni o tom mluvili. Víte, pro mě je ona opravdovou legendou. Obdivuji, jak se vyrovnala s obrovským tlakem a osudem, který ji potkal po roce 1968. Když jsme pak spolu mohli pracovat v Mexiku, říkal jsem jí: Wow, jsi opravdu výjimečná žena."
Slovo legenda sedí rozhodně i na něj, málokdo má v historii atletiky takový zvuk jako Beamon. Šestašedesátiletý sympaťák je v Ostravě už od úterý, stihnul mimo jiné pohovořit se školáky. "A taky jsem byl nakupovat. Máte tu perfektní slevy," říkal Beamon s vážnou tváří, čímž pobavil novináře.
Muž, který má status sportovní celebrity, se choval uvolněně. "Máte tu krásné fotky," chválil přehlídku hvězd historie Zlaté tretry: "Jen tu nikdy nevidím tu svoji?" Nato mu pořadatelé jeho zarámovaný snímek přinesli, Beamon jej podepsal a za to dostal sladkou odměnu: obrovský bělostný dort s logem olympiády v Mexiku, kde se tolik proslavil.
Pak vyprávěl třeba o svém "životě po životě" - o tom, čím se zabýval po své atletické kariéře. "Musel jsem dělat něco jiného. Věnuji se designu oblečení a taky jsem muzikant, hraju na bubny," popisoval Beamon. "Mám rád všechny druhy hudby, rock, jazz, gospel... Moje kapela hraje všechno. Mám rád třeba i salsu."
Když rameny naznačoval, jak se při muzice umí rozparádit na parketu, bylo znát, jak jej tenhle koníček baví. Zato on a sport? "Musím se přiznat, že si občas jdu zaběhat, jenže už po deseti minutách funím. Ale sport je pro tělo důležitý."
Pro děti, které by jednou chtěly jít v jeho stopách, má pak Beamon jednoduchý vzkaz. "On tedy hlavně patří jejich rodičům. Nechtějte si v dětech plnit své sny, nenuťte je do ničeho a nechte je, ať si svůj sport vyberou samy," říká Beamon.
