Pětatřicetiletý Björndalen se tak po závodě s hromadným startem na patnáct kilometrů poprvé na šampionátu v Pchjongčchangu díval v cíli na záda svým soupeřům.
Přesto nechybělo mnoho a fenomenální Nor získal v Koreji své čtvrté individuální zlato.
Vítěz 87 závodů ve Světovém poháru totiž po úvodní střelbě, v níž jednou chyboval, v následujících dvou položkách i přes časově pomalou střelbu ani jednou nezaváhal a suverénně se držel na čele celého startovního pole.
Krok s ním až do tří čtvrtin závodu držel především Ital De Lorenzi, jehož ztráta na Björndalena ale postupně narůstala až na půl minuty.
Rozuzlení přišlo na poslední stojce. Björndalen si mohl dovolit i jeden chybný výstřel a přesto by zřejmě suverénně zvítězil.
Jenže dvě trestná kolečka v součtu s nejhorším časem z poslední střelby dovolily třem pronásledovatelům se na nejlepšího biatlonistu historie dotáhnout.
Čtyřlístek Björndalen, Landertinger, Sumann a Rus Čerezov se držel společně až do mety dvou kilometrů před cílem. V jednom z posledních stoupání se však utrhl Landertinger a následován týmovým kolegou Sumannem si dojel pro největší úspěch dosavadní kariéry.
Zároveň pro Rakousko získali první individuální medaile z MS od roku 2000, kdy v Oslu Wolfgang Rottmann a Ludwig Gredler oslavili rovněž dvojnásobný triumf.
Björndalen pak boj o medaili vzdal, bronz si tak ze závěrečného individuálního závodu odveze Čerezov.
Po nemoci se poprvé se na šampionátu představil Emil Hegle Svendsen. Třiadvacetiletý Nor však šestkrát netrefil a obsadil konečné dvanácté místo. Naopak Michael Greis z Německa po třetí střelbě (a po sedmi celkových chybách) závod vzdal.
Češi v závodě třiceti nejlepších biatlonistů nestartovali, Jaroslav Soukup plnil roli druhého náhradníka.
muži - závod s hromadným startem
|
