Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Po přesunutém startu se Hladíková bála pádu přes řídítka

Aneta Hladíková | foto: Reuters

28 2015
V přípravě ji zbrzdila nemoc, přesto se bikrosařka Aneta Hladíková probojovala na dráze v belgickém Zolderu až do finále mistrovství světa, kde si vyjela šesté místo.

Na posledních třech světových šampionátech se prodrala do čtvrtfinále. Další jízdy pro ni znamenaly konečnou. Na trati v sousedství známého belgického motoristického okruhu se bikrosová závodnice klubu BMX Pardubice Aneta Hladíková popasovala koncem minulého týdne s náhlou změnou počasí i následky nemoci, která jí vzala síly v přípravě.

„Vyrážela jsem nalomená a nebyla si jistá, zda to zvládnu. Nakonec jsem s výsledkem moc spokojená,“ říká třicetiletá česká reprezentantka ze Záboří nad Labem.

Finálový den byl poměrně hektický. Jaký byl důvod?
Vstali jsme a zjistili, že prší. Najednou nám poslali nová pravidla. Trénink zkrátili z půl hodiny na pět minut. Místo tří závodních jízd se měla jet jen jedna. To byly docela šoky. Na dráze nás poté pouštěli jen z malého startu, aniž by zapnuli startovací zařízení. Zkusili jsme si ho pak jen dvakrát a padalo pomaleji než z vrchu. Nedokázala jsem se s tím sžít. Narazila jsem do něho v tréninku takovým způsobem, že jsem se v závodě bála, abych nepřepadla přes řídítka.

Uškodil vám tedy posun startu z osmi metrů na pět?
No spíše mi pomohl, jelikož pořád preferuji klasický bikros, který se jede z nižšího. Pokud pokazíte začátek, pořád se můžete zapojit do závodu a bojovat. Na velkém vám po prvním skoku všichni ujedou a je to v podstatě ztracené.

Právě ve finále jste se po pomalejším úvodu postupně dostávala vpřed...
Stejné to bylo v každé jízdě. V semifinále jsem navíc měla velké štěstí, jelikož soupeřky na první rovině spadly, a měla jsem tím pádem snazší cestu. Jinak jsem se ale musela prokousávat sama.

Při trénincích byla dráha vyschlá a tvrdá, což se následně výrazně změnilo. Jaké klima vám vyhovuje více?
Na suchu se jezdí lépe, ale podmínky jsou vždy pro všechny stejné a nezměníte je. V závodě už to proto neřešíte. Navíc se poprvé od roku 2011 jelo venku. V hale jsou jízdy úplně něco jiného a není to ono.

Profil dráhy se vám zamlouval?
Trať jsem si ozkoušela už na jaře při závodě Evropského poháru, což byl první letošní start. Soupeřky z řady států tam ale byly také a pak na ní ještě absolvovaly před mistrovstvím několik soustředění, takže dráhu měly osahanou prakticky všechny.

S jakými ambicemi jste na mistrovství vyrážela?
Na výsledku až tak úplně nezáleželo, chtěla jsem být spokojená hlavně s výkonem. Nevěděla jsem, jak to půjde, protože kvůli nedávné nemoci jsem musela vynechat předchozí mistrovství Evropy v Nizozemí. V tréninku před odjezdem jsem cítila, že forma nebyla úplně ideální.

V elitní kategorii žen jste se ale oproti loňsku zlepšila o jedno místo v předchozí časovce...
To byl dobrý výsledek. Časovka není moje oblíbená disciplína, ale nějak se mi v nich začíná dařit. Za ta léta už jsem se je asi naučila jezdit.

Řadíte umístění z Belgie výše než bronz z nedávných Evropských her v Baku?
Medaile si cením více. Ale finále na mistrovství světa je super. Byla jsem ve finále potřetí v kariéře. Lidí, kteří ho jezdí pravidelně, je málo.

Pomůže vám výsledek v olympijské kvalifikaci do Ria?
Připíši si hodně bodů a v pořadí států by nás to mohlo posunout výrazněji dopředu. Chtělo by to podobný výsledek i příští rok.

Kam se chystáte za závody v nejbližším období?
V půli srpna pojedeme světový pohár ve Švédsku. V září pak v Argentině a Americe, ale na ně potřebujeme sehnat finance. Vzhledem k vysokému koeficientu by byla škoda, pokud bych tam nemohla vyrazit. Teď bych si ale chtěla chvíli odpočinout, jelikož sezona byla doposud dost vyčerpávající. Poté přijde na řadu pořádný trénink v Pardubicích.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze