Ale šesté místo berete, ne?
Myslím, že můžeme být spokojení. My jsme to dost zkazili, ale před Bimbasem (finišmen Michal Krčmář) musím smeknout. Ten ležák jsem viděl a byl to od něj mazec. Popral se s tím dobře, protože udržel za sebou Italy nebo Švédy, což jsou fakt silné týmy.
Jak moc mrzí vaše čtyři dobíjení?
Obě dvě položky šly na sedm hodin, což není vůbec dobré. S tím nemohu být a nejsem spokojený. Při prvním dobíjení vleže jsem to nechal někde dole, nechtěl jsem vůbec pustit spoušť.
A stojka?
Za celou dobu, co jsem tady, jsem ani jednou neměl dvě chyby, takže me to teď hodně mrzí.
Při nedělním závodě s hromadným startem to bude lepší?
Snad. S tímto by to jinak nedopadlo dobře. Dnešek hodím za hlavu a zítra se maximálně koncentruji na střelbu, bez které to nepůjde. Včera jsem díval, kudy vede ten tříkilometrový okruh, protože jsme ho tu ještě nejeli a musím říct, že je to nejtěžší trať, která tu je.
S velmi těžkým kopcem, že?
Jede se pořád cestou nahoru, pak se sjede a znovu se stoupá. Bude to hodně těžké. Ale dneska jsem měl opět super lyže, cítil jsem se dobře. Tak snad mě štafeta nevyčerpala a budu schopný se dát do zítra dohromady a předvedu nějaký slušný výkon.
Chválil jste mladého Krčmáře, který debutoval na mistrovství světa. Vzpomenete si na svou štafetovou premiéru?
Když jsem přišel z junioru, tak poprvé jsem jel myslím v Oberhofu a pak hned olympiáda v Turíně. To byl neskutečný zážitek, šel jsem do toho bez respektu a nikdo ode mě nic nečekal. Pamatuju si poradu před štafetou, kdy to vyznělo tak, že já jedu první úsek a za mnou jede Bleky (Zdeněk Vítek) proto, aby dojel ztrátu, kterou já naberu. Nic moc na psychiku. Přitom jsem nakonec dojel druhý pět vteřin za prvním a Zdeněk pak jel trestné kolo. To se stane, takový je biatlon. Pamatuji si ale dodnes, že jsem byl na sebe hrdý. Že jsem to zvládnul a dokázal, že jsem tam nebyl jen do počtu. Snad bude Bimbas něco podobného.
