Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Do háje, těch brambor už bylo dost. Jak Češky bušily na medailová vrata

JEDINÝ TERČ NEZBĚLAL. Veronika Vítková jich zasáhla devatenáct. | foto: Český biatlon, Petr Slavík

10 2016
Oslo (Od našeho zpravodaje) - Čtvrtá Veronika Vítková, pátá Gabriela Soukalová. Tak blízko ležela medaile z vytrvalostního závodu žen. Pouhých devět vteřin. Přesto Češky ani ve středu na stupně vítězů v Oslu vkročit nesměly. Co tomu předcházelo, poodhalí naše reportáž.

Na samém konci tohoto závodu se ocitnou v pořadí hned za sebou. Před jeho startem naopak Veronika Vítková opouští při nástřelu střelnici mnohem dříve, usměvavá a dobře naladěná.

„Verča nastřeluje relativně rychle. Gabča má pomalejší rituály,“ povídá kouč Zdeněk Vítek.

Gabriela Soukalová tentokrát nevrhá kolem sebe bezradné pohledy jako před stíhačkou. Pravda, tu a tam kroutí hlavou (nebyla by to ani ona, kdyby nekroutila...), ovšem šéftrenér Ondřej Rybář ji uklidňuje: „Je to čím dál lepší. Máš tam jistotu.“

Tak teď stojku. „Klobouk dolů. Pěkný,“ chválí šéftrenér.

Ještě poslední ležku. „Paráda.“ A dost. V nejlepším přestat.

Gabriela Soukalová na střelnici při vytrvalostním závodě na MS v Oslu.

NÁSTŘEL: Tentokrát se na rozdíl od stíhačky povede.

Rybář udílí další pokyny. Kde bude stát na trati. Jak jí bude signalizovat. Kde má zalehnout na ležku, pokud bude obsazený „její“ stav číslo 4, na němž nastřelovala. A také ať nestřílí stojku ze stavů 16 či 17. „Chodí na ně spousta lidí, kolem terčů je to tam otřískané. Nemají jasnou konturu a hůř se na ně míří,“ vysvětluje Vítek.

Nic nemíní ponechat náhodě.

Bouchnou si pěstí pro štěstí. Bitva o medaile začíná. Laura Dahlmeierová si před startem nasadí sluchátka, koncentruje se. Dorothea Wiererová už přijíždí na první ležku. „Tak co udělá její kulomet?“ nadhodí předseda svazu Jiří Hamza. Co? Zadrhne se. Poprvé v sezoně Italka při vytrvalostních závodech míjí terč.

Začíná víc foukat. Trať je umydlená. Do toho se spustí chumelenice. Své ambice odstřeluje Tiril Eckhoffová. Také Dahlmeierová hned na úvod chybuje. A pak na ležce i Soukalová. Už druhá rána byla kalibrová a málem jí nespadla. Třetí terč opravdu nezbělá.

„Celá položka doleva,“ komentuje Vítek.

Hned na začátek mám vybráno, pomyslí si Soukalová. Teď musím křečovitě držet ty další tři položky.

Vítková si svoji chybu vybírá při první stojce. Tuší, že je zle, okamžitě jakmile zmáčkne spoušť. „Vytažená, rychle spuštěná rána,“ říká později. „Šla nahoru, škoda jí,“ uleví si Vítek.

Čeští fanoušci sledují vytrvalostní závod biatlonistek na MS v Oslu.

ČEŠI. Tolik jich je na Holmenkollenu den co den.

Po třetí položce stále drží čisté konto ruské obhájkyně titulu Jurlovová, Běloruska Skardinová i další ženy, nad nimiž však ční duo Marie Dorinová-Habertová a Anais Bescondová. „Francouzské mistrovství,“ říká Hamza.

Češky se při třetí položce nemýlí. Naděje stále žije. Vítek pochoduje po sněhu kolem dalekohledu. „Kdybych řekl, že nejsem nervózní, lhal bych.“

Verčo, je to o vteřinkách!

Finka Mäkäräinenová, loni bronzová, v cíli vztekle buší holí do sněhu. Ne, tohle nebyl její den. Nebyl ani Wiererové. „Běhá se mi hůř a hůř,“ přiznává Italka. Soukalové se hůř střílí. Při poslední stojce nezasahuje druhý terč. Odjíždí zpět na trať a pokrčí na kouče rameny.

Veronika Vítková se občerstvuje během vytrvalostního závodu biatlonistek na MS v Oslu.
Veronika Vítková na trati vytrvalostního závodu biatlonistek na MS v Oslu.

BOJ VERONIKY VÍTKOVÉ. do posledních chvil se rvala o medaili.

Také ostatní chybují, už žádná z favoritek nemá na kontě nulu, ačkoliv rychlé Francouzky dál jasně vládnou.

Na poslední stojce je Veronika Vítková - a trefuje nulu. Najednou je třetí! „Bude medaile, bude, bude,“ doufá Hamza. Vítek se rozzáří a od tabule u střelnice na trať hlásí: „Za Verčou je devět vteřin Guzik, pak šest vteřin Gábi.“

Vítková útočí na bronz, zrychlit se snaží i Soukalová. Teď je to velký part pro trenéra Marka Lejska, sedícího u počítače a hlásícího do vysílačky změny na mezičasech. Vidí tu, jak ze zadních pozic letí vpřed Dahlmeierová. Němka už je v cíli, padá na sníh.

„Gábi je sedm vteřin za Guzik... Už jen čtyři vteřiny... Jde před ni.... Na Dahlmeier už Gabča ztrácí... A je tam ještě Hildebrand.“

„Ne, už zase ty Němky, ne,“ říká Vítek a vzpomene si, jak ve sprintu Dahlmeierová sebrala Soukalové medaili.

Koncovka je jako partie dámy, kde se kandidátky bronzové medaile navzájem přeskakují. Nebo jako partie biatlonových šachů, ve které agresivně hrající Dahlmeierová dává ostatním šach. Zatím jen šach.

„Verča má čtyři vteřiny k dobru na Dahlmeier,“ oznamuje Lejsek.

„Verča je tři vteřiny za Dahlmeier.“

„Hildebrand je už za Verčou.“

Soukalová sama sebe na trati ponouká: Placku dneska mít nebudeš, ale nenech tam ani vteřinu, ani bod, jde přece i o glóbus. Za cílem se zhroutí na kolena.

Gabríela Soukalová po dojezdu vytrvalostního závodu biatlonistek na MS v Oslu.
Veronika Vítková dojíždí do cíle vytrvalostního závodu biatlonistek na MS v Oslu.

NA POKRAJI SIL. Gabriela Soukalová v cíli a Veronika Vítková v cílové rovince.

Rybář z tratě do vysílačky vybízí: „Řekněte Verče, že útočí na medaili.“ Křičí na ni tedy: „Je to o vteřinkách.“ Na areál padá předpovídaná mlha, ovšem o tu teď nejde. „Pojď, Veru,“ tlačí ji Hamza do cílové rovinky.

„Měla jsem už černo před očima,“ vylíčí Vítková.

Medailové brány jí zůstávají zavřené. Protíná cíl o devět vteřin za bronzovou Dahlmeierovou. Šach mat. Je čtvrtá, Soukalová pátá, až potom Hildebrandová a Guziková.

Francouzky Dorinová a Bescondová se objímají a oslavují dvojnásobný triumf. Zdeněk Vítek naopak pronáší: „Do háje. Těch brambor už bylo dost. Jsou to dneska od holek moc pěkná místa, copak o to, ale...“

„... ale jsou bramborová,“ doplní Hamza.

Jako v Soči? Medaile nakonec?

Jistě, Vítková by mohla slavit své nejlepší umístění kariéry z mistrovství světa. „Jenže ta medaile byla dneska tak blízko. Zmáčkla jsem se, co to šlo. A nestačilo to,“ vykládá.

Soukalovou se snaží rozveselit přítel Petr Koukal i masérka Petra Sedláčková. Přesto má žena ve žlutém čísle v obličeji výraz „bylo to dnes povedené, ale...“ A začíná o sobě pochybovat. „Štěstí, které jsem měla celou zimu na své straně, se ode mě trochu odklonilo. Najednou mi kalibrové rány nepadají. Nějak si na tu zdejší střelnici nevěřím. Sebedůvěra se vytratila.“

Marie Dorinová-Habertová (vlevo) slaví zlato a Anais Bescondová stříbro z vytrvalostního závodu biatlonitek na MS v Oslu.

FRANCOUZSKÝ ŠAMPIONÁT. Marie Dorinová-Habertová (vlevo) a Anais Bescondová slaví zlato a stříbro.

Rychle sčítáme a odečítáme. Při každém závodě teď už budeme počítat.

Na Marie Dorinovou-Habertovou ztratila Soukalová dalších 20 bodů. Stále vede pohár o 86, ale při škrtu dvou nejhorších výsledků to bude jen 51.

Čtyři závody zbývají.

Francouzka září a po tiskové konferenci nám vykládá, jak má s sebou v Oslu své malé sluníčko, dceru Adele, jak sice kvůli ní občas vstává ve čtyři ráno, ale přesto je tak šťastná. „Dala jsem Adele na hraní i své medaile, ale ona si radši hraje s plyšovým králíkem.“

Dorinová pluje nyní po tratích na Holmenkollenu i životem na vítězné vlně. A ta ji přináší i stále blíž k velkému glóbu, ačkoliv to sama odmítá: „Ani dnes nebyla Gabi daleko ode mě. Jestli bude dál jezdit tak dobře a vyrovnaně, nemohu ji předstihnout, I kdybych všechny zbylé závody vyhrála.“

V tom se plete. Pokud zbylé závody vyhraje a Soukalová v nich dojede čtyřikrát pátá, glóbus poputuje do Francie.

Bude to ve finálovém týdnu na Sibiři ještě veliké drama.

Česká bilance v Oslu 2016

4. místo: Soukalová – sprint
4. místo: Vítková – vytrvalostní závod
5. místo: Soukalová – vytrvalostní závod
6. místo: smíšená štafeta
7. místo: Vítková – sprint
8. místo: Vítková – stíhací závod

Co ještě zbývá:
- vytrvalostní závod mužů (čtvrtek od 15.30)
- štafety žen a mužů (pátek a sobota)
- hromadné závody (neděle)

Ale teď jsme stále na šampionátu v Oslu. V neděli tu čeká ženy poslední, čtvrtý individuální závod, ten s hromadným startem. „Konečně chci trefit všech 20 terčů,“ říká Vítková.

Soukalové zahraniční reportéři připomínají, že také na hrách v Soči se medaile dočkala až ve čtvrtém závodě. „Naděje umírá poslední,“ odpovídá. „Moc chci českým fanouškům tu medaili dát. Ale kolikrát platí, že čím víc chcete, tím víc vám to škodí.“

Každá rada je teď drahá. Usměje se a vykládá, že se možná pomodlí o přízeň k vikingskému bohu Thorovi.

„Pak vám povím, jestli pomohl.“

Autor:




Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze