Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Soukalová nachází sama sebe. Z celé sezony jsem na tom nejlépe teď, tvrdí

Gabriela Soukalová | foto: Český biatlon, Petr Slavík

10 2015
Kontiolahti (Od našeho zpravodaje) - Není obvyklé, aby sportovec dobíhající na pátém místě radostně vymrštil pěst. Ale v gestu, které v neděli předvedla na mistrovství světa biatlonistů Gabriela Soukalová, bylo skryto mnohem víc než jen oslava pátého místa ve stíhacím závodě.

Říkejme tomu proces „nacházení sebe samé“. Pozvolna – a stále ještě ne zcela – se totiž vynořuje loňská Gabriela Soukalová. Ta, která létala po tratích v Soči natolik rychle, že se v olympijské stíhačce probila z 27. místa až na čtvrté a při ženské štafetě tamtéž předběhla hned osm soupeřek. Ta, které potom říkali motorová myš.

„Najednou se už zase raduju z každého výsledku i z každé maličkosti. Nejen fyzicky, ale i psychicky mám víc energie,“ povídá nyní v Kontiolahti.

Po nedělní stíhačce, kdy si polepšila o třináct míst, utíká do buňky, obleče se a pádí zpět, na květinový ceremoniál.

„Dobře Gábi,“ houkne na ni trenér Zdeněk Vítek.

O chvíli později ze sebe opět chrlí hlášky, které dokáže stvořit nejspíš jen ona. Snad jediný příklad za všechny: „Měla jsem na trati velký nával adrenalinu. Kdyby tam byl nějaký radar, udělala bych si asi ve sjezdech rychlostní rekord. Málem jsem smetla i našeho fyzioterapeuta Romana Karpíška.“

Jaký to rozdíl v porovnání se Soukalovou v prosinci 2014, kdy naopak vyprávěla: „Byla jsem v létě tak vyšťavená, že stačilo málo, abych spadla do dlouhodobé únavy.“

Zkraje této zimy se trápila a doufala, že aspoň při šampionátu na konci sezony najde ztracenou formu. „Ale je to dvojsečné,“ přemýšlela tehdy. „Buď budu postupně jezdit líp a líp, nebo tím, jak jsem naskočila do sezony unavená, to bude čím dál horší.“

Platí naštěstí první varianta.

Gabriela Soukalová po sprintu na MS v Kontiolahti.
Gabriela Soukalová ve sprintu na MS v Kontiolahti.

Její umístění v pěti úvodních závodech této zimy byla:

62., 29., 21., 31. a 18. místo.

Bilance posledních pěti startů naopak zní:

5., 9., 5., 18. a 5. místo. (Přičemž sobotní 18. místo bylo ovlivněno silným poryvem při stojce.)

„Gabčiny problémy nevznikly proto, že by před sezonou netrénovala,“ soudí bývalý mistr světa Roman Dostál. „Jen si těch povinností po olympiádě nabrala moc. Těkala myšlenkami tam a tam a pak šly stranou i věci jako regenerace. Zato v průběhu sezony má víc klidu i času na relaxaci. Ten rok byl pro ni zkušeností a poučením.“

V neděli už měla devátý nejlepší běžecký čas. V posledním kole uhájila skromný náskok před tak rychlou Domračevovou.

„Darja na ni sjela jen nějaké tři vteřiny. Což ukazuje, že Gabča je tu běžecky v dobré formě,“ tvrdí šéftrenér Ondřej Rybář. „I když pořád na tom není běžecky tak jako na olympiádě.“

Ještě lepší je to s ní, co se týče střelecké jistoty.

Z osmi závodních položek jich v Kontiolahti vyčistila šest. „Dokáže se podobně jako Michal Šlesingr na stavu zkoncentrovat,“ říká Rybář. Pomalejší, ale jistou střelbu mají ti dva společnou.

„Fyzicky i psychicky je na tom Gábina líp než před sezonou. I ona to cítí,“ dodává trenér žen Zdeněk Vítek.

Pro ženu její tělesné konstituce je mimořádně důležitý rovněž podklad na trati. Zatímco na bořícím se sněhu při smíšené štafetě ji „srna Domračevová přeskákala“ (jak později sama popisovala), v neděli už byl na přece jen tvrdší trati obrázek úplně jiný.

Pokud sníh nezměkne ani před středečním vytrvalostním závodem (a zatím se to nezdá), pak bude klání, v němž každá „minela“ znamená minutové manko, pro Soukalovou velkou šancí. V něm se jisté střelkyně se solidní běžeckou formou vždy dokázaly prosadit.

Vzpomínky na loňské triumfy v této disciplíně, na něž dosáhla v Östersundu i v Ruhpoldingu, mohou Gabriele Soukalové při jejím dlouhém běhu zpět na stupně vítězů jen pomoci.

Autor:






Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze