Patří k hlavním tahounům a hecířům týmu. Do čtvrtfinále proti Estoncům nastoupil se sebezapřením i se zraněnou patou. A přestože se týmu nedařilo, neustále spoluhráče burcoval.
"Ale srdce musí každý zapojit sám. To nikomu z těla nevyrvu," říká třicetiletý útočník, který plánuje s některými mladšími spoluhráči osobní pohovor.
čr - finskona mistrovství světa: 1-1-3 13:19 2008: SF 2:4 Bilance celkem: 1-2-21 |
"Pokusím se je hecnout, nebo se spíš zeptat, co je trápí. V týmu je sranda a pohodička, ale jak se vleze na plac, je tam blok," všiml si.
I Zálesný přiznal, že tým měl proti Estoncům neuvěřitelné štěstí.
"Kdybychom nepostoupili, byla by to stoprocentní ostuda. Jestli se chceme rovnat Skandinávcům, nesmíme bojovat s takovýmhle týmem. Estonci pro nás nesmí být soupeř."
Češi teď věří, že je infarktový závěr se šťastným postupem může nakopnout i pro semifinále s domácím Finskem.
"Připomíná mi to letošní hokejový šampionát, má to stejný průběh," vzpomněl si Zálesný na jarní mistrovství světa, na němž podceňovaná parta kolem Jaromíra Jágra sice prohrála s Norskem a Švýcarskem, ale nakonec si senzačně došla pro titul.
Útočník švédského Warbergu věří, že cesta hokejových kolegů může tým nakopnout. Tím spíš, že sám v květnu osobně nasál v Německu zlatou atmosféru.
"Měli jsme lístek na semifinále se Švédskem. Ale když naši vyrovnali sedm sekund před koncem a my pak jeli 600 kilometrů domů, tak jsme si v autě říkali: Jedeme i zítra. Je to senzace, to musíme."
OSLAVA GÓLU. Zleva Milan Garčar, Aleš Zálesný, Milan Fridrich
Finále s Ruskem si vychutnával a sledoval, jak Češi zvedali zlatý pohár. "Bylo to úžasné. A mě gratuloval i Viktor Tichonov, který seděl vedle ve skyboxu. Kluci to tenkrát vydřeli srdcem, to bylo vidět," rozplýval se Zálesný.
Proto mu v pátečním semifinále proti Finům bude jízda hokejistů inspirací.
"Nemůžu říct, že takhle dopadneme i my. Porazit Finy u nich doma bude strašně těžké, mají našlápnuto ke zlatu. Pokusíme se o zázrak. Ale jestli budeme hrát jako proti Estonsku, tak neskutečně vyhoříme. Dostaneme deset a půjdeme z placu se sklopenou hlavou."
Právě Zálesný před osmi lety v Hartwall Aréně způsobil obrovskou senzaci, když Finy vítězným gólem potopil.
"Tehdy nás neskutečně přestříleli, snad 80:40. Ale my tu měli takový tým, u nějž bylo vidět srdce. Proto jsme to urvali."
