Přesto jste se po zápase pokusil podat mu ruku ještě jednou. Proč?
To už byla provokace. Věděl jsem, že na to nepřistoupí, ale chtěl jsem, aby se v tom vymáchal. Za to, co předvedl ve čtvrtém setu, si nezasloužil mé ohledy.
Myslíte, jak vám nadával?
Samozřejmě. Co si o sobě myslí? A co si myslí rozhodčí, když ho jen napomene?
Santoro si stěžoval, že jste si v klíčové fázi čtvrté sady nechal zavolat fyzioterapeuta a tím ho vyvedl z rytmu. To byla opravdu vaše taktika?
Tak trochu. Ale bolela mě noha, vážně jsem si nic nevymýšlel. Bolelo mě to už dřív, ale v závěru zápasu se člověk snaží udělat cokoliv.
Navíc jste imitoval Santorův styl. I tím jste jej provokoval?
To naopak nebylo taktické. Prozradil jsem mu, že mi jeho styl na trávě vadí, a vlastně ho tak povzbudil.
Vůbec jste byl dneska v ráži. Obořil jste se i na hlavního rozhodčího. Muselo to být?
Ano. Zažil jsem už dost, ale tohle byl unikát. Říkám mu: To je hrozné, co děláte za chyby. Díváte se na fotbal? Hodně se učíte, co? Protože ty vaše výroky jsou stejně špatné jako na mistrovství světa.
Neobával jste se, že za útok na rozhodčího dostanete napomenutí i vy?
Já? Za co? Já nenadával. Santoro říkal na kurtu: F... you. Já ne.
Vy jste rozhodčímu ironicky sdělil, že je génius.
To nebylo nic špatného, to byl dvojsmysl, ať si ho přebere, jak chce. Byl špatný a arogantní. Myslel si, že sežral všechnu moudrost.
Jak arogantní?
Seděl tam, obíral mě o míče a arogantně mi dával najevo: Já jsem to takhle rozhodl, takhle to bude. Přitom neviděl míčky, co letěly obloučkem 20 centimetrů do autu.
Už dlouho jste nebyl tak rozčilený. Mohou za to opravdu jen Santoro a rozhodčí?
Jistě, taky moje nervy. Možná se na trávě snadněji vytočím, protože nepatří k mým nejoblíbenějším povrchům. Ale Santorovo chování tomu všemu dalo korunu.
Padaly nadávky, obvinění a silná slova. Ruku si soupeři nepodali
"Fabrici, podej mi ruku," vyzývá. "Ne!" slyší strohou odpověď. "Proč ne?" "Ty si to nezasloužíš." "Dobře, tak ne." Pětisetová bitva Berdych – Santoro, rozložená do dvou dnů, právě skončila. Ale mezi jejími aktéry planou vášně. Nesnášejí se. Proklínají jeden druhého. Santoro později vypráví: "Poprvé v životě jsem soupeři nepodal ruku. Ale rozhodl jsem se tak už ráno před dohrávkou. Za to, jak se Tomáš včera choval." Berdych naopak tvrdí: "Myslel jsem si, že je to slušnej Francouz, ale on se choval jako fracek." "Co? Zopakuj mi to znova?" reagoval Berdych. "Nemám k tobě žádný respekt," dozvěděl se vzápětí od soupeře. "A to necháte jen tak?" obrátil se na amerického rozhodčího Norma. "Cože? Jen napomenutí?" Santoro teprve s odstupem času vysvětloval: "Nemohl jsem akceptovat Berdychovo chování. Imitoval mé pohyby, dvakrát mě bezdůvodně trefil při prohozu, navíc za stavu 4:5 ve čtvrté sadě si vyžádal masáž, přestože neměl viditelné zdravotní problémy. Bylo to nefér, i když pravidly povolené. Není idiot, jeho taktika fungovala. Hru přerušili, já prochladl a potom jsem ztratil set." Český tenista namítal: "Nebylo to vymyšlené zranění. Měl jsem problémy s kyčlí i rameny." Po zápase Santoro obcházel další hráče v šatně a vyptával se, zda i oni měli v minulosti problémy s Berdychem. "Simon mi řekl, že ho Berdych jednou ze smeče schválně trefil do nohy. A Oliviera Rochuse prý po celý zápas inzultoval," líčil. Od Belgičana Vliegena prý slyšel, že Berdych se choval na kurtu agresivně už při turnaji v Halle. Naopak Santorovi loni vytýkali, že se taktickými "zdravotními" přestávkami snažil ve Wimbledonu vyvést z rytmu Jiřího Nováka. "Dnes se choval jako šílenec," uzavíral Tomáš Berdych včerejší tenisovou i slovní přestřelku. "Berdych je velký talent. Ale to je vše, co o něm mohu říct dobrého," tvrdil Santoro. Ti dva se ještě dlouho budou vraždit pohledem. |
