Za co v tomto zápase byste se nejvíc pochválila?
Že jsem se nevzdala a vybojovala to. Přitom ze začátku jsem moc necítila balon a dělala jsem hodně zbytečných chyb. Ale pak jsem se z toho dostala, začala jsem mít zápas pod kontrolou a ona začala panikařit. Věděla, že je pod tlakem a začala dělat víc chyb.
V úvodu jste přitom prohrávala 2:6, 2:3 a soupeřka měla dva brejkboly.
Zaservírovala jsem dvě esa, což bylo určitě hodně důležité. To byl klíčový moment utkání.
Kdy jste získala pocit: Tohle dnes vyhraju já!
Asi po druhém setu. Od začátku třetího jsem pořád měla šance ji brejknout, v prvních dvou servisních hrách se to nepovedlo, ale věděla jsem, že možnost tam je. Že jsem lepší. Už mám dost zkušeností, i z Fed Cupu, což pomáhá. Ke konci jsem si to užívala.
Ve třetím setu se vám kapitán Petr Pála snažil pomoct, za stavu 3:2 jste měly výhodu, když pořádal o jestřábí oko. Ale zmýlil se...
Sama jsem si říkala jsem si: Proč? Teď ne! Věděla jsem, že je ten míč dobrý, nebylo to ideální načasování. Před zápasem mi připomněl, že i kapitán si může vzít challenge ale přece jenom má ze židle jiný úhel pohledu. Ale jsem ráda, že jsem tu situaci ustála.
Mluvili jste po zápase o dané situaci?
Říkala jsem mu, ať je s jestřábím okem opatrnej.
Kdy jste naposledy takhle otočila zápas?
S Luckou Šafářovou v prvním kole v Brisbane. Prohrávala jsem 2:6, 4:5 a ona podávala na vítězství.
Českým tenistkám venkovní prostředí v týmové soutěži sluší, umí využít tlaku domácího prostředí na soupeřky.
Vzhledem k tomu, že jsme loni Fed Cup vyhrály, možná na tom něco pravdy bude. Ale letos bychom zase všechno hrály doma, tak uvidíme.
Jste ráda, že po vítězství nad Lisickou nebudete slýchat připomínky o negativní fedcupové bilanci?
Doufám, prosím vás!
