Ta komnata zůstala do velké míry tajemnou. Nahlédnout bylo dovoleno pouze na několik málo minut. Rekonstrukce dění v pokoji/pracovně maséra Ladislava Buriana se tak sestává pouze z drobných střípků.
"Většinou se u Ládi pouští nějaký film. Kdo přijde, může se koukat," odhaluje česká kapitánka Veronika Bortelová. Obří zavazadla pojmou nečekané množství titulů. Co letí u českých basketbalistek? Asi nepřekvapí, že panuje shoda na lehčích žánrech. Copak je to za vojáka? U mě dobrý...
Oáza - nápis na dveřích masérny a zároveň pokoje Ladislava Buriana.
Velkým hitem posledních dní se stal seriál Okresní přebor. Ze svých cest s basketbalisty ČEZ Nymburk přivezl třináct půlhodinových dílů redaktor Českého rozhlasu Pavel Petr. A po profesionálních basketbalistech se příběhy amatérských fotbalistů ujaly i mezi profesionálními basketbalistkami.
Co ještě nabízí Oáza? "Samozřejmě tam probíhají různé rehabilitace, každý si tam chodí se svými bolístkami," nezapomíná Bortelová na to, kdo je nejzaměstnanější osobou večera. Masér.
A když už jsme u těch nej: nejpodivuhodnější pohled naskytnou takzvané lymfatické kalhoty. Modré "návleky" na nohou mají posloužit k odvádění škodlivin z unaveného těla. V době návštěvy je zrovna používala Jana Veselá.
Kromě centra večerního dění se ale dlouho neusíná ani na ostatních pokojích. "Někdo si čte knížku. Relaxuje si sám. Někdo hraje hru activity," přibližuje Romana Hejdová. "My s Alčou Hanušovou, Ilčou Burgrovou a videotechnikem Ondrou Dufkem občas hráli poker."
Jana Veselá relexuje oblečena v lymfatických kalhotách.
Míče se nevzdá ani na hotelu. Ilona Burgrová trénuje i večer...
A pro případ, kdyby si někdo myslel, že se po večerech nedá dohánět kondice, toho by atletický trenér Aleš Kaplan vyvedl z omylu. Koš sice do své hry často nezapojuje, zato míče ano. Své si s ním užila hlavně Romana Hejdová, která i v pozdních hodinách pracovala na návratu k basketu.
"Tři týdny jsou sice hodně dlouhá doba, skoro jako olympiáda," vzpomene třiadvacetileté křídlo na rok 2008 a svou účast v Pekingu. "Ale já nemůžu říct, že mi to neutíká. Naopak, utíká to úplně náramně," dodává Hejdová.
Tak ještě třikrát se basketbalistky vyspí a odletí z Polska domů. V případě medailového zisku se samozřejmě tahle bilance změní na "dvakrát vyspí a jednou ne".
