Trenér Cheikh Sarr jen sledoval, co se to děje. Jak basketbalová reprezentace Senegalu dostává na úvod mistrovství světa drsnou lekci a v poločase prohrává s Řeckem děsivým skóre 17:45.
„Turnaj pro nás začal až druhou půlí,“ říká nyní Sarr. „Ale upřímně: zatímco jiná mužstva přijela na šampionát vyhrát zlato, my jsme tu, abychom se učili.“
A že jsou v Senegalu pečlivými žáky! Afričtí lvi v sobotu vstoupí mezi elitu, senzačně se dostali mezi nejlepší šestnáctku planety a v osmifinále vyzvou domácí Španělsko.
Upřímně: jejich šance jsou stejně malé jako naděje býka na návraty z koridy, ale už samotná účast je něčím nevídaným.
„Nikdo nečekal, že bychom mohli vyhrát jediný zápas. Nikdo, jen my sami,“ ohlíží se Sarr uznale za základní skupinou. V ní Senegal zdolal Portoriko a pak Chorvatsko, čímž si dobyl historický postup.
Ve Španělsku je to vůbec turnaj potvrzující, že i do basketbalu dorazila globalizace, vše se vyrovnává. Je tu Senegal, Dominikánská republika a Mexiko rovněž slaví první účasti v play-off. Filipínci čekali na světovou výhru 40 let, outsider z Angoly si ve skupině připsal dva triumfy... Jistoty odpadávají.
Mezi hlavní „bořitele“ usedlých pravd patří celek ze západní Afriky. Zelený mys na území Senegalu je dokonce tím nejzápadnějším bodem kontinentální pevniny. I sem už podle zpráv pronikla zákeřná ebola, která v této části Afriky bují.
Ale právě basketbal může být věcí, jež zemi ukáže v lepším světle. Však i prezident Macky Sall po souboji s Chorvaty poslal týmu vzkaz: „Za mě i za celý národ vám gratuluji. Bylo to úžasné představení. Vaši krajané jsou hrdí.“
Načekali se však, ne že ne. „O triumf na světovém šampionátu jsme se pokoušeli opravdu dlouho,“ připomíná kapitán Maleye Ndoye.
Senegal byl sice prvním zástupcem subsaharské Afriky na olympiádě, ovšem na mistrovství světa měl chudičkou bilanci.
1978: jediná výhra nad Čínou a poslední, 14. místo.
1998: jediná výhra nad Koreou v duelu o poslední příčku.
2006: bez výhry.
Toť vše.
Nyní se ukázalo, jak může průlomový triumf vyvolat ještě větší euforii. „Vezli jsme se na vlně,“ popsal Ndoye, kde vzal tým sílu zdolat favorizované Chorvaty.
Třeba 22letý křídelník Maurice Ndour, který působil i v Japonsku a nyní hraje v USA, si musel zjišťovat, že je přítomen historické misi. „Nevěděl jsem, jak daleko spadá naše poslední výhra na šampionátu,“ přiznal. „Můžu říct jediné: Dostali jsme ze sebe to nejlepší.“
Nejznámějším současným „lvem“ je Gorgui Dieng, nastupující v NBA za Minnesotu Timberwolves. Je pikantní, že Dieng (po skupinách byl v elitní desítce střelců šampionátu) je spoluhráčem a blízkým přítelem španělské superhvězdy Rickyho Rubia. „Jsme jako bratři,“ prohlásil tahoun pořadatelské země.
V sobotu to nebude rovný sourozenecký souboj. Ale Senegal si své velké vítězství dobyl již před utkáním.
