Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Welsch a národní tým: Nemyslím si, že tohle bude můj poslední zápas

Kapitán basketbalistů Jiří Welsch na tréninku v Bělehradě. | foto: David Šváb, ČTK

7 2016
Bělehrad (Od našeho zpravodaje) - To, zda v pátek bude jeho velmi bohatá reprezentační kariéra končit, jasné není. Ale každopádně bude vrcholit: kapitán basketbalistů Jiří Welsch povede Česko za ojedinělou šancí na postup na olympiádu. „Musíme být lepší,“ říká Welsch před semifinále turnaje o Rio, v němž čekají Srbové.

Většina českých basketbalistů si pilovala střelbu, Jan Veselý zkoušel trefit koš zpoza lajny přes celou konstrukci (a povedlo se mu to), uprostřed hřiště debatovali trenér Ronen Ginzburg, hvězdný rozehrávač Tomáš Satoranský a kapitán Jiří Welsch.

Docela obyčejný trénink by to byl, jenže teď se blíží výjimečný den: v pátek se Češi v semifinále olympijské kvalifikace utkají od 21.00 s domácími Srby. Kdo vyhraje, výrazně přiživí svůj sen o Riu.

A zvlášť pro Welsche má duel ještě větší drajv. Teoreticky se totiž může uzavřít jeho dlouhá kariéra v národním týmu.

Nebo ne, kapitáne? „Abych řekl upřímně, zatím jsem to v sobě neprobíral. Vím, že jsem loni říkal, že mojí poslední reprezentační akcí bude mistrovství Evropy, pak že jí bude olympijská kvalifikace... Nicméně když se na to dívám s odstupem, nechci se hrnout do žádných definitivních prohlášení,“ líčil Welsch své pocity před českými novináři.

Český basketbalista Jiří Welsch obklopený japonskou obranou

Český basketbalista Jiří Welsch obklopený japonskou obranou

I on je příkladem toho, že čekání se vyplácí: je mu 36 let a postup do Ria by byl bezpochyby životním úspěchem, vždyť mužský tým samostatné Česko na olympiádě nikdy nemělo.

„Když se tomu člověk postaví tváří v tvář, tak si moc nechce připouštět, že by to mohl být poslední zápas. Jedním z důvodů je, že mě hrozně baví být součástí této skupiny. Nechci sám sebe tlačit do nějakých definitiv a dávat si ultimáta,“ nechává Welsch budoucnost otevřenou.

A co by byl za lídra, kdyby nedodal: „Navíc si nemyslím, že to tady v Bělehradě bude náš poslední zápas.“

Víru Češi mají. Jak tedy hrát, aby proti favoritovi měli nejen naději, ale i reálnou šanci? „Určitě líp než v předchozích dvou zápasech,“ uznává Welsch. „Zatím nám tu trochu chybí jiskra, energie; potřebovali bychom dávat víc jednodušších košů z rychlých protiútoků. A musíme dobře bránit. Srbové mají útočně velice talentované hráče.“

Při pohledu na soupisku působí český semifinálový sok vyloženě nadupaně. Na druhou stranu zatím tak trochu kopíruje nečekaně vlažnou náladu turnaje: byť Srbové dvakrát v pohodě zvítězili, nezáří.

„Je pravda, že taky nehrají nic velkého. I atmosféra mě překvapuje. Lidi tu jsou, ale není to nic bouřlivého,“ říká Welsch, avšak o síle Srbska ani na moment nepochybuje: „Mluvíme o vicemistrech světa, loni patřili k největším favoritům na zlato na Eurobasketu, i když je porážka v semifinále nakonec odsunula mimo medaile. Patří mezi tři až čtyři nejlepší týmy nejen v Evropě, ale i na světě.“

Tolik teorie. Český kapitán však bude chtít bojovat tak, jak jen to půjde. Už proto, aby se o dalším (ne)pokračování kariéry nemusel rozhodovat hned v pátek před půlnocí.



Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze