Devatenáctiletý Jannis Antetokunmpo byl dojat šíří emocí, jakou může národní tým přinést. Jenže to byly emoce, o něž řecký basketbalový talent nestál. „Viděl jsem, jak Nikos Zisis pláče,“ popisoval o jedenáct let staršího spoluhráče: „A těm jeho slzám jsem naprosto rozuměl.“
Řecko zažilo svou sportovní tragédii. Tým odehrál na světovém šampionátu ve Španělsku velmi dobrou skupinu. Do semifinále by se podle pavouka vyhnul největším favoritům - jak domácím, tak USA. „Ve skupině se nám dařilo, měli jsme výborné fáze, hlavně psychicky jsme se cítili dobře. No a pak přijdou vyřazovací boje a štěstí je pryč,“ popsal Antetokunmpo.
Jistě, Srbové nejsou pod koši žádnými amatéry. Ve skupině podlehli silným sokům, přesto „barometr formy“ jasně hrál pro jižnější národ.
„Bohužel jsme spadli do pasti, které jsem se všichni báli. Nechali jsme Srby převzít iniciativu, ztratili sebevědomí a předvedli nejhorší výkon na turnaji,“ řekl Kostas Papanikolau. „Přesně to nám přitom říkal Nikos Zisis, náš velký lídr: Zapomeňte na předchozí výhry, už neznamenají nic!“
Jenže Zisis skončil v slzách. Řecká mise na začleňování nových talentů mezi zkušenější borce končí příliš brzy. Basketbalově mimořádně náruživá země marně čeká na zopakování medailových časů - na světovém šampionátu zapadá prachem stříbro z roku 2006, na Eurobasketu je nejaktuálnější bronz z roku 2009.
„Věřím, že budoucnost máme před sebou,“ říká 24letý Papanikolau. „Za tohle léto jsme udělali ohromnou práci. Pokud zůstaneme spolu my hráči i trenérský štáb, zúročíme to později,“ souhlasí s ním Jannis Antetokunmpo.
Ovšem nehledě na příští šampionáty je pro Řeky přítomnost smutná. Nejlépe o tom svědčí jiná Papanikolauova slova. Posila Houstonu to vystihla přesně: „Srbové hráli dobře, zaslouženě zvítězili. Ovšem pro náš výkon žádné inteligentní vysvětlení najít nedokážu.“