Když dorazil Bank do cíle sobotního super-G, komentátor do mikrofonu hlásal: „Ondřej Bank předvedl nejlepší umístění v super-G svého života.“ Dosud bylo jeho nejlepším pohárovým umístěním 30. místo z Beaver Creeku 2010. Zato letos v olympijském Soči byl devátý. „Jo, já jsem takový trošku zvláštní jezdec.“
V ten moment byl 34letý závodník ze Šumperka průběžně čtyřiadvacátý a Steven Nyman, americký čahoun a vítěz pátečního sjezdu, mu přišel potřást pravicí. „Good job, Ondrej,“ plácal ho po rameni.
„Známe se dlouho, on je jeden z těch přátelštějších kluků, který mě vnímal i v době, kdy jsem nic nejezdil,“ připomněl Bank. „Vnímal, že jezdíme dobře, ale neukázali jsme to. On dva roky taky nejezdil, vypadl z třicítky a pak si člověk uvědomí, že i dvacáté místo je docela dobré.“
Bank sice pozici neudržel, ještě tři muži byli rychlejší, přesto kývl: „Jo, jsem spokojený.“ Ale pak se rozpovídal o chybách, které v závodě napáchal: „Nahoře jsem jel špatně, byly tam díry, na kterých jsem nejistý. Ale zase se mi povedla spodní část, v pátečním sjezdu jsem tam měl pátý čas a teď to bylo podobné. Ztrácel jsem hodně, ale dole jsem to stáhl.“
Pod vrcholky Dolomit bral Bank nejdřív 29. místo ve sjezdu, další den v další rychlostní disciplíně se o dvě pozice zlepšil, a v neděli mu v obřím slalomu, který šňůru v Itálii zakončí, nezbývá než numerickou řadu znovu posunout. „To by bylo fajn,“ zasnil se, ale hned dodal: „Obřák teď trošku trpí.“
Byť jde o Bankovu srdcovou disciplínu, letos všechno vsadil na sjezdy. „Jsou super,“ říká. Zamilovaný kopec v jihotyrolské Alta Badii však dělá divy, 5. místo z roku 2010 je důkazem. „Mám ten kopec rád. Pokud bude dobrá pista a budu mít dobré číslo, mohlo by to být dobré. Vždycky jsem tu jel o třídu lépe než kdekoliv jinde.“
Důvodem je charakter dolomitských svahů i sníh, co je pokrývá. „Tady je to ledovaté, což mi vyhovuje,“ přiznal 5. muž olympijského obřího slalomu.
Kupříkladu francouzské Val d´Isere je extrémní, tam se brány musí stavět brány blízko u sebe. V Americe se zase jezdí závody na rovině. „Což je vlastně jiný styl lyžování.“ A taky pista je všude jiná a specifická. „V Americe je sníh o hodně agresivnější, asi je tam větší sucho. Tam se tolik nebrousí lyže, to tady se brousí hodně. A to mně vyhovuje víc.“
Před rokem tu bral 28. místo, v zimě 2011 se nedostal do druhého kola, rok předtím byl pátý. „Tempo té sjezdovky mi vyhovuje, vím, která zatáčka je nepříjemná, kde se sjezdovka zatáčí,“ popisoval. „Jsou tam specifické točky, což mě baví. Tak uvidíme.“
