Ze zámoří pak o českém krasobruslaři přicházely rozporuplné zprávy. Dvakrát se mu vrátily potíže s vyhřezlou plotýnkou. Odjel jediný závod, na japonské Grand Prix byl pátý, jenže pak ho bolest opět přemohla. Nějaký čas nesměl trénovat. Až se spekulovalo, že bude muset skončit!
Bylo to tak? Hrozil vám konec?
Když mi plotýnka vyskočila podruhé, vážně jsem se bál o své zdraví. Tehdy jsem si řekl, že když to bude nutné, bruslení mu obětuju.
Lékaři vás potom uklidnili?
Ani jsem tehdy nemohl dojít do šatny a zout si brusle. Tak jsem jel rovnou za lékařem. Řekl mi: Uskrovni se v tréninku, omez pohyb zad na co nejmenší míru, a až nebudeš mít akutní příznaky, můžeš se zase vrátit na led.
Což jste udělal. Jenže vyhráno ještě není, že?
Plotýnka je složitá věc. Může se to vrátit a zase mě srazit na nulu.
Čím byste se živil, kdybyste musel nechat krasobruslení?
Mermomocí se snažím dostat v Torontu na školu. Už nechci studovat tělovýchovu jako v Praze, ale marketing. Udělal jsem si certifikát z univerzitní angličtiny a mířím na Mezinárodní školu byznysu. Tu kdybych absolvoval, uchytím se pak kdekoliv po světě.
Ovšem zatím ještě bruslíte, od pátku vás čeká v Ostravě republikový šampionát. Momentálně jste tedy zdravý?
Ano, teď jsem zdravý a bez symptomů. Hned to klepu na dřevo. Chodím taky na spoustu fyzioterapie a cvičení, abych svým svalovým skeletem zabránil, že by se plotýnka zase někam posunula.
Přesto: vydržet takřka pět minut volné jízdy může být problém.
To ano. I při delším tréninku mě záda bolí a zlobí. Proto jsem v přípravě přešel na menší objemy, jsem na ledě jen dvě a půl hodiny denně a zbytek času trávím posilováním korzetu. Paradoxně mi nejvíc nevadí dopady po skocích, ale kroky a piruety, všechny ty krkolomné pozice, do kterých nás ISU nutí, abychom pobrali dost bodů.
Bude tedy tato sezona pro vás i jistou loterií? Buď, anebo?
Tak to nechci brát. Bohužel jsem kvůli zranění část sezony musel vynechat. Ale koncem ledna na Evropě už chci být ve stejné formě jako moji největší soupeři. Nevzdávám se ani náhodou.
Je vám 25. Původní plán zněl závodit do her v Soči 2014. Stále platí?
Ta záda ho trochu komplikují. Ale jestli budu zdravý, tak Soči je moje poslední reálná meta.
Už opět skáčete čtverné skoky?
Zkusil jsem čtverák už při japonské Grand Prix, nejdřív byl na dvě nohy, ve volné jízdě se pak povedl. I při tréninku v Praze jich včera pár bylo. Do Ostravy je chystám.
S Michalem Březinou jste si proti loňsku prohodili role. Tehdy byl na podzim zraněný on a vracel se až na českém mistrovství.
Přesně tak. Zažiju na republice to, co Michal před rokem.
Větší tlak bude na něm...
Tlak si každý na sebe vytváří sám. Ale určitě jsou na Michala kladena velká očekávání. U mě budou lidi zvědaví, jestli jim ukážu, že jsem ještě schopný bruslit. A já věřím, že jsem.
