Koncem ledna v Efurtu oba překonali 571 centimetrů a v pátek v Saské Kamenici už 581 centimetrů, což je hodnota nového českého rekordu. Lobinger vždycky vyhrál na pokusy, ale v budoucnu to může být jinak.
"Cítím se fakt dobře. I Němci poznávají, že nejenom oni jsou mistři," říká Ptáček. "Po závodě za mnou chodili a gratulovali mi. I manažeři na závodech mě poznávají. Člověku se hned skáče jinak, když se o něm ví."
Vítězná sebedůvěra je možná to jediné, co Ptáčka dosud dělilo od absolutní špičky. Před rokem v létě poprvé v kariéře skočil 580 centimetrů a díky tomuto výkonu dostal pozvánku na závod Zlaté ligy do Monaka. Jenže tam překonal pouze základní výšku a skončil. "Bylo to kvůli atmosféře. Začal jsem se stresovat," vysvětloval Ptáček tehdy. Za půl roku se mladík změnil.
V pátek v Saské Kamenici zvládl skok na výšce 570 centimetrů ve chvíli, kdy hlediště bouřlivě povzbuzovalo závodníky při doběhu na 1500 metrů. "Bylo to divoké," vypráví Boleslav Patera, Ptáčkův trenér. "Tyčkaři přitom hodně pomáhá roztleskávání do zrychlovaného rytmu, když ho diváci tlačí. Ale Adam to zvládl i tak. Začíná být psychicky vyzrálý, odolný vůči ruchům."
Skvěle rozjetá sezona má malý zádrhel. Ptáček o víkendu ulehl s virovým onemocněním. "Trošku jsem nastydl, mám jenom rýmu. A vypadá to, že to odchází," říkal Ptáček v pondělí.. Znamená to, že by neměla být ohrožena jeho přípravu na vrchol halové sezony, jímž bude v půlce března mistrovství světa v Birminghamu. "Nepřemýšlíme jenom o účasti, míříme výš," řekl Patera.
Ptáček se v přípravě na šampionát nutí k tvrdým tréninkům dva dny po sobě, aby vydržel náročný program: jeden den kvalifikaci a druhý den závod. "Před sezonou jsem si říkal, že úspěchem bude finále. A u toho zůstane," říká Ptáček. "Jsem si vědom, že mám šanci být i výš. Zatím jenom vím, že ji mám."
