"Párkrát mi ujela životospráva, byl jsem mladý rebel z Ostravy. Tam jsme měli partu a dost nám chutnalo pivo," přiznal Ptáček po sobotním rekordním skoku na extralize.
"Kromě toho jsem nevěnoval pozornost regeneraci, proto mě často brzdila zranění," dodal tyčkařský talent, který závodí od roku 2000 v barvách Dukly Praha.
Ještě v zimě mu svalové zranění zmařilo útok na limit pro halové mistrovství Evropy, ani ne půl roku poté už začal sklízet ovoce nového přístupu. "Začal jsem brát tyčku vážně, profesionálně, a to hlavně mezi tréninky, hlídám si i životosprávu," tvrdí tyčkař.
Předchozí roky nepovažuje za promarněné a nelituje jich, snaží se ale poučit ze svých mladických nerozvážností. Také proto se před mistrovstvím Evropy vzdal jakýchkoliv oslav rekordního skoku, na ty bude mít dost času po sezoně.
"Nanejvýš vypiju jedno dvě piva. Už po rekordu na Odložilově memoriálu jsem trenérovi slíbil, že pořádnou oslavu uspořádáme až po sezóně," prozradil Ptáček, který si nyní přeje, aby oslavy zahrnovaly i úspěch v Mnichově.
"Kdyby se mi povedlo zopakovat stejný výkon na Evropě, už by tam šlo o medaile," tvrdí.
Aktuální český rekord jej řadí do popředí letošních světových tabulek, navíc od Odložilova memoriálu ustálil svoji výkonnost minimálně na 570, což by letos stačilo na řadě mítinků bohatě na medaili. Doufá, že by se teď mohl dostat na velké závody. Možný je už jeho start na pátečním mítinku Zlaté ligy v Monaku.
"Od Odložila memoriálu jsem závodil třikrát, vždycky jsem skočil 570 a vždy se pokoušel o 580. Chybělo mi štěstí jako v Praze, ale i tak bych se slušně umísťoval i na velkých mítincích," řekl s tím, že 580 nepovažuje za své maximum. "Mám strach říkat nějakou hranici, teď útočím na 585, mám na to i když forma ještě není úplně nejlepší."
