Předchůdcem HME se staly Evropské halové hry, které se premiérově konaly v roce 1966 v Dortmundu a v dalších letech v Praze, Madridu a Bělehradu. První oficiální atletický šampionát starého kontinentu pod střechou se uskutečnil v roce 1970 ve Vídni, a poté se dočkal dalších pětadvaceti pokračování. Až do roku 1990 se mistrovství organizovalo každoročně, posléze již pouze ve dvouletém cyklu, v němž se pravidelně střídá s halovým mistrovstvím světa.
Z dlouhodobého hlediska jsou nejúspěšnějšími medailovými sběrateli Německo, Rusko a Polsko. Atleti bývalého Československa, potažmo České republiky, se mohou pochlubit ziskem 88 cenných kovů (33 zlatých, 29 stříbrných, 26 bronzových). Nejvíce se dařilo Heleně Fibingerové, která v koulařském sektoru nasbírala úctyhodných osm titulů a ještě přidala tři stříbrné medaile, což se v historii žádné jiné atletce nepodařilo. Čtyřikrát se z prvenství radovala Jarmila Kratochvílová, obě mají navíc stále ve svém vlastnictví halové světové rekordy v kouli respektive v běhu na 400 metrů. Mezi muži si prvenství v rámci HME drží zásluhou zisku deseti medailí německý běžec Thomas Wessinghage.
Českoslovenští a čeští atleti startovali ve všech dosavadních ročnících a největší porci slávy si pro sebe ukrojili v roce 1984 ve švédském Göteborgu, kde se mohli pyšnit členstvím v nejúspěšnější výpravě celého HME. Tehdy vybojovali celkem deset medaili, z nichž mělo hned šest zlatou hodnotu. S prázdnou se naopak vraceli právě z úvodního šampionátu ve Vídni a také z Paříže v roce 1994, kde se poprvé představila samostatná česká výprava.
Premiérově vystoupili Češi na stupně vítězů až o dva roky později ve Stockholmu, kde se 'stříbřilo' zásluhou trojskokanky Kašpárkové, sedmibojaře Dvořáka a sprinterky Suchovské. V roce 1998 ve španělské Valencii se sbírka rozšířila na pět úlovků a půlkařka Formanová vydřela pro ČR premiérový titul. Zatím poslední HME v Gentu znamenalo pro českou atletiku dlouho neviděný triumf, v medailové bilanci obsadila skvělou druhou příčku za Ruskem a ze zlata se radovali Dvořák, tyčkařka Hamáčková a čtvrtkařská štafeta mužů. Celkem cinklo sedm cenných kovů, když jeden bronz byl přisouzen koulaři Mencovi až dodatečně po diskvalifikaci vítězného Bagače.
Dějištěm prvního HME byla vídeňská Stadthalle, o devět let později už se šampionát přestěhoval do haly Ferryho Dusiky, která hostí i letošní klání. Zrenovovaná multifunkční aréna pro zhruba osm tisíc diváků hostila v poslední době například mistrovství Evropy ve volejbalu (1999). Je v ní 250 metrů dlouhý cyklistický ovál a dvousetmetrová atletická osmidráha. Dvě dráhy budou během HME demontovány a v hale bude položeno rychlé a velmi kvalitní mondo.
