A znovu se ozbrojil chutí po úspěchu, znovu se s nekonečnou vůli pustil do tréninku. Svěřenec trenéra Váni chce v roce 2002 zlomit 'své' prokletí sudých let. V nich mu totiž naposledy vyšla velká letní akce v roce 1996, kdy se na olympijských hrách v Atlantě ozdobil bronzovou medailí.
Kontinentální rekordman v sedmiboji (6424 bodů) by rád zazářil už na halovém evropském šampionátu ve Vídni, kde bude obhajovat titul z belgického Gentu. "Chci nabrat vítr, který by mi vydržel až do léta," přeje si Tomáš Dvořák, jenž si v zimě naplánoval ještě Noolovo sedmibojařské klání v estonském Tallinu.
Když vzpomínal, kdy mu vyšly podle vlastních představ obě části sezony, pátral v paměti dlouho. "Snad v roce 1995," poznamenal nakonec. Tehdy se stal halovým vicemistrem Evropy a na MS v Göteborgu stvrdil pátým místem svůj vstup do absolutní světové špičky.
O evropském šampionátu v Mnichově nechce Dvořák ještě příliš spekulovat, letní vrchol je přece jen příliš daleko. Přesto... "Na mistrovství Evropy se mi zatím nikdy moc nedařilo, byl jsem sedmý, pak pátý a kdybych v takovém trendu pokračoval dál, nezlobil bych se," nepoděsila ho představa třetí příčky. "Každá medaile potěší," vysvětloval.
Narozdíl od předchozí sezony, kdy mu zdravotní patálie dovolily zahájit přípravu až po Novém roce, se teď do práce mohl s vervou pustit už na podzim. Se svým tréninkovým partnerem Tomášem Komendou absolvovali soustředení ve španělské Sierra Nevadě. "Opřel jsem se do toho, jak se sluší a patří," upozornil děvětadvacetiletý atlet.
"A Tomáš makal jak barevnej, až mě to samotného překvapilo," chválil Dvořák svého talentovaného vícebojařského kolegu a nešetřil spokojeností nad průběhem vysokohorské mise.
Pomalu končící rok vryl do duše české sportovní hvězdy i rány, které se hojí pomalu. "Staly se věci, které nutí člověka k zamyšlení nad chodem života a světa. Tragické události posledních měsíců ale zastiňují i vlastní strasti a problémy," pravil Tomáš Dvořák.