Cítí se vyčerpaný, během pěti dní totiž musel zvládnout tři soutěže. Mezi závody počítá i kvalifikaci při mistrovství v Kanadě, vyžaduje podobné úsilí. "Člověk se musí normálně rozcvičit, stojí to hodně energie," vysvětluje nejlepší oštěpař historie. Proto vynechal nedělní plánový závod ve švýcarském Rüdlingenu, už v pátek v Curychu se totiž cítil hodně unavený.
S výkonem 87,62 metrů skončil druhý, přehodil ho Němec Raymond Hecht. "Bolelo mě celé tělo, nebylo to úplně to pravé," vzpomíná Železný. "Ale na druhé straně jsem s výkonem docela spokojený, při rozcvičce to vypadalou zoufale. Nehodil jsem ani osmdesát..."
Byla to navíc první soutěž po triumfu na světovém šampionátu v Edmontonu, z atleta už trochu vyprchala euforie. "Opadlo ze mě takové potřebné napětí, tělo prostě chce regeneraci. Rüdlingen už nepřipadal v úvahu, mohl bych se dostat do psychických i fyzických problémů." Do konce sezony ho čekají ještě čtyři akce: Zlatá liga v Bruselu (24. 8.) a Berlíně (31. 8.), Hry dobré vůle V Brisbane (6. 9.) a Finále Grand Prix v Melbourne (9. 8.)
Na další závody se těší. Tuší, že v něm doutná forma a mohl by se blýsknout dalším "superhodem." Už na mistrovství měl životní fazonu, vzdálenost 92,80 metrů by ale mohl ještě překonat. "Mám na to a věřím, že to vyjde," burcuje se Železný. "Stačí jeden povedený den, kdy to všechno sladím." A co světový rekord? "Je, to strašně daleko...," usměje se. "Ale vždy je šance, akorát se musí sejít hrozná spousta okolností."
Oštěpy teď nechce moc vidět, jenom při závodech. Zavřel je do futrálu. "Doufám, že nezreziví," vtipkuje. Během týdne zajede do Nymburku na typické cvičení s medicinbaly, potit se bude v posilovně a jednou se lehce proběhne. "Běhám se svým psem, ten je stějně líný jako já. Je to velmi pomaloučké tempo, vydržím to tak třiadvacet minut," popisuje přípravu.
V pátek ho čeká závod v Berlíně, očekávaný supervýkon třeba hodí zrovna tam...
 Jan Železný se v Edmontonu předvedl jako opravdový šampion |
