Všechny zdravotní potíže tedy pominuly?
Kolena jsou v pořádku, i bolesti v podbřišku ustoupily. V poslední době jsem měl problémy s lýtky, ale pomohl mi masér litevského diskaře Alekny. Jsem také moc šťastný, že mi nic nenašli při únorových interních vyšetřeních v IKEMu, žaludek je v pořádku a ani rentgen žádnou neplechu neodhalil. Takže klepu na dřevo, kudy chodím.
Ještě v lednu jste si stěžoval, že jste nemohl trénovat podle svých představ.
Teď se všechno obrátilo k lepšímu. Začal jsem včas a podařilo se mi dohnat zpoždění. Dalo by se dokonce říct, že mám nyní před klukama ze skupiny trenéra Váni třítýdenní náskok. Zhruba za týden už se zase budeme připravovat spolu, protože odjíždíme na soustředění do italské Formie.
V minulých letech vám při tréninku pomáhala manželka, opakovala se zavedená praxe?
Zase mi mačkala stopky a zase špatně. Už se těším na trenéra... Ale ne, Gábina měla svých starostí dost, protože děti dají zabrat. Aspoň si užily pěknou dovolenou.
Měl jste vlastně dostatek klidu na přípravu?
Ale ano, na stadionu si holky vždycky najdou nějakou zábavu, navíc tam zpočátku byla velká parta lidí, takže se nenudily. Hodně nám pomáhlala i Lída Formanová s přítelem, kteří se o ně občas postarali.
Jak bude vypadat váš další program?
Když půjde všechno dobře, zahájím sezonu desetibojem v Götzisu, pak přijde mistrovství světa v Edmontonu a na sklonu léta Hry dobré vůle v Brisbane. Další závody neplánuju. Musím se také občas kouknout do občanky, už nejsem nejmladší...
V minulosti jste se nebránil ani startům v jednotlivých disciplínách, v olympijské sezoně jste se jim přece jen začal vyhýbat. Budete se letos také více šetřit?
Loni jsem měl po Götzisu velké zdravotní problémy. Nyní to se závody také nechci přehánět, vyberu si je, jak budu potřebovat, zřejmě vypustím i atletickou extraligu. Musím si dávat pozor na zdraví a zaměřím se na preventivní věci, třeba hned zítra jdu na krev do Motola.
V Jihoafrické republice se nyní koná spousta závodů. Absovoval jste nějaký test?
Jeden závod na 110 metrů překážek. A musím říct, že forma není nijak oslnivá. Původně jsem závodit vůbec nechtěl, čtrnáct dní jsem trénoval s Lídou Formanovou, mimochodem pěkná fuška, a necítil jsem se nijak skvěle. Už jsem si chtěl pobyt zaplatit sám, ale manažer odmítl a striktně prohlásil: musíš běžet.
A jak to dopadlo?
Tragédie. Sice mi říkali, že stačí nastoupit do bloků, prý šlo hlavně o to, aby dráha nezůstala prázdná. Šel jsem z plného tréninku a do cíle se nějak dostal. Ale v životě jsem se tak nenadřel a čas byl snad nejhorší za posledních jedenáct let.
Nevyděsila vás taková zkušenost?
Určitě ne, vždyť ve Formii budeme teprve dokončovat hrubou přípravu. Od května začnu ladit, hodně času chci věnovat výšce. Myslím, že budu připravený tak, abych mohl zopakovat výsledky z minulých sezon.
Oštěpař Jan Železný vás nakazil svou vášní pro rybaření. Našel jste si na jihu Afriky chvíli času?
Nebylo to nijak slavné, ale podařilo se chytit skoro metrového sumečka. Bojoval, moc příjemná zaležitost. Dvakrát mi ale utekl opravdu pořádný kus, dostal jsem se k němu na pět metrů, v tom otevřel hubu, obrátil se a byl pryč. Kolik ten musí v sobě háčků...