Radek Zachoval přišel dobře naložen, rozdával úsměvy na všechny strany. V klidu popíjel kávu a svěřoval se, že jeho pivařský rekord činí čtrnáct "kousků" (navíc v šestnácti letech!) a že na ubytovně sdílí jednu "cimru" se svým "skorobratrem" Jiřím Mužíkem. Přiznával, že se mu nezdá o kachnách, jeho srdce bije pro brněnské fotbalisty a hokejisty Zlína a se smutkem v hlase vzpomínal na svoji kočku, která dostala infarkt. Atlet pražské Dukly, jenž pracoval ve firmě, která se zabývá dovozem drůbeže, dokonce obdržel nabídku ke spolupráci. Na téma ženy odtušil: "S nimi je to těžké a bez nich to nejde."
Jediná vážnější chvilka přišla po otázce, jestli jeho zdravotní prodlevy v kariéře nezpůsobily zakázané prostředky. "Kdyby vám řekli, že máte nádor na kosti a do týdne vám amputují nohu, taky byste přestal trénovat," odpověděl Radek Zachoval a vyprávěl, že tehdy prožíval opravdu krušné momenty a dlouho nevěděl, na čem je. Vzápětí už se ale na jeho tváři opět objevil úsměv, znovu se mu zalíbil zájem, který o něj čtenáři projevili a děkoval jim za jejich pochvaly i slova plná podpory a obdivu.
Co vlastně dokázal?
Bleskový vzestup Radka Zachovala přišel v lednu na soustředění v Jihoafrické republice. Při svém úvodním startu v Rustenburgu splnil na trati 200 metrů jako první Čech limit na srpnové MS v Edmontonu, připsal si výborný čas 20,67 a za letitým českým rekordem zaostal o šest setin. Následující dvoustovku v Pietersburgu prolétl za neuvěřitelných 20,10, historickému zápisu do českých análů zabránila pouze nepovolená podpora větru.
I v následujících vystoupeních potvrzoval svou výjmečnost. Po návratu do Evropy dvakrát hravě vylepšil české halové maximum (20,69) - Šlehobrův rekord pokořil o celé čtyři desetiny. S přehledem vyhrál halové mistrovství republiky. Ve světových halových tabulkách mu patří tři z deseti nejlepších výkonů roku. Letos je zatím čtvrtý, ocitl se v lichotivém obklíčení britských a amerických sprinterů.
Odkud se vzal?
Radek Zachoval nespadl z nebe. S atletikou začínal v Blansku až ve čtrnácti letech a vážně jí začal brát až v sedmnácti. Může se pochlubit medailemi z juniorského mistrovství republiky, i proto odešel z Moravy na vojnu do Dukly Praha, kde se pod vedením trenéra Dalibora Kupky připravuje i nyní.
O jeho talentu se vědělo, rozlet kariéry však brzdila zranění. Během dvou let ho postupně sužovala ostruha na patě, natržená šlacha na v chodidle a únavová zlomenina holenní kosti. V některých okamžicích chtěl s atletikou praštit. Dřel v tréninku jako mezek, jenomže když měl konečně prodat svoji formu, zastavily ho zdravotní potíže.
Rozhodl se odsunout vrcholový sport z epicentra svých zájmů a začal pracovat ve firmě vícebojaře Petra Soldoše, která se zabývá dovozem maražené drůbeže z Maďarska. Jeho problémem číslo jedna se staly husy a kachny, ve volných chvílích trénoval a nestíhal si lámat hlavu, proč se k němu atletické štěstí otočilo zady. Ostatní přišlo samo.
Jaký je? Přesvědčte se sami
Pokud se v současnosti vynoří sportovec "odnikud" a dosáhne výborných výsledků, okamžitě se vyrojí pochybnosti o jeho "čistotě". "Jak něco předvedete, ukážou na vás lidé prstem a neubráníte se. Já jsem na dopingových kontrolách byl. Ať si každý věří, čemu chce," prozradil Radek Zachoval pro MF Dnes jeden ze svých názorů.
Běžec z Julisky rozhodně nenaplňuje představy o sprinterském uragánu, který bourá světové tabulky. Vytáhlý usměvavý mladík, jehož byste v davu lehce přehlédli, bydlí v Praze na ubytovně...
 Radek Zachoval si on-line rozhovor se čtenáři IDNES opravdu užíval. |
