Na svém Twitteru má pověšený citát Percyho Ceruttyho - bývalého atletického trenéra.
„Jako člověk se posouváte tehdy, když vystoupíte ze své komfortní zóny.“
A tak Andrew Talansky právě z jedné takové vystoupil.
V osmadvaceti letech, ve věku, když většina jeho soupeřů dosahuje výkonnostního vrcholu, se rozhodl po sedmi úspěšných letech s kariérou profesionálního cyklisty skončit.
Možná to zrovna u něj až tak neočekávané nebylo. Vždyť v posledních letech spíše stagnoval, postrádal tu hladovost po výsledcích z let minulých.
Už nebyl tím pitbullem, o kterém jeho trenéři tak často básnili.
Vždyť nejlepší sezonu zažil před třemi lety, když vyhrál Critérium du Dauphiné. Od té doby se někdy více a někdy méně trápil.
Letos v únoru se stal otcem, v květnu ještě vyhrál královskou etapu na závodu Kolem Kalifornie, kde zároveň dojel třetí celkově a těšil se na Tour.
Andrew Talansky announces retirement from pro cycling https://t.co/opg3OOYPUB https://t.co/LgEJIADnMB
Zase se chtěl poprat o nejlepší pětku celkového pořadí, možná myslel i na stupně vítězů, kdo ví.
Od týmu měl každopádně slíbenou pozici spolulídra s Rigobertem Uranem, jenže během tří francouzských týdnů byl absolutně neviditelný a nakonec plnil jen roli superdomestika pro druhého muže závodu.
Klasika San Sebastian pak pro něj byla posledním závodem kariéry.
„Hodně dlouho jsem o tom přemýšlel, ale nakonec jsem se rozhodl. Končím kariéru profesionálního cyklisty. Byla to opravdu úžasná jízda,“ napsal v úterý večer na svůj Instagram. „Budou mi chybět kolegové a kamarádi z týmu, ale nejvíc pak samotní fanoušci. Jen málo sportů dovolí být fanouškům tak blízko a cyklistika je jedním z nich. Proto je tak speciální. Vaše podpora v dobrých i špatných dnech pro mě znamenala víc, než dokážu vyjádřit. Žil jsem svůj sen a za to musím poděkovat organizaci Slipstream Sports a hlavně vám.“
Svůj talent neprodal
Narodil se na newyorském Manhattanu, ale vyrůstal v Miami na Floridě.
ELITA. Hned při svém debutu na Tour dojel Talansky (vlevo) desátý. Vedle něj Nairo Quintana, Chris Froome a Peter Sagan coby vítězové jednotlivých soutěží Tour de France.
Tady se učil jezdit a vítězit na horském kole, než v sedmnácti definitivně přesedlal na to silniční. V týmu Amore-Vita vyhrál národní šampionát v časovce do 23 let a v jednadvaceti letech dojel druhý na nejcennějším závodu mladíků - Tour de l ́Avenir.
Konkurence byla tehdy vskutku skvostná.
Nestačil jen na Naira Quintanu, ale porazil třeba Mikela Landu, Romaina Bardeta nebo Wilka Keldermana.
Jeho očividný talent pro velké etapové závody přilákal Jonathana Vaughterse, který mu hned v červenci nabídl stáž v tehdejším Garminu.
U Vaughterse pak zůstal až do letošního roku.
Hned ve při své druhé Grand Tour kariéry - na Vueltě před pěti lety - dojel celkově sedmý a talent potvrdil i o rok později při debutu na Tour, kde dojel desátý.
V roce 2014 přišlo největší vítězství kariéry, když na Critérium du Dauphiné porazil i Alberta Contadora a v tu chvíli se zdálo, že americká cyklistika má konečně zase muže, který může jet o žlutý dres z Tour.
Jen na pár týdnů.
Talansky totiž toho roku ve Francii padal, kde mohl. V osmé etapě dokonce z kola shodil i Leopolda Königa, který ho po etapě nevybíravě označil za idiota.
Talansky po pádech na Tour de France.
V jedenácté etapě Talansky spadl znovu a demoralizovaný, sedřený a v slzách se trápil na chvostu pole těsně před sběrákem (vůz, který sbírá cyklisty, kteří nemají šanci dojet v limitu do cíle). Etapu nakonec dokončil, ale příštího dne už neodstartoval.
A na Tour už nikdy tak velkou hrozbou nebyl.
Není prvním ani posledním
Rok 2015 byl pro něj rokem nemocí a pádů, i tak zvládl solidně zajet Tour na jedenáctém místě a vyhrát národní šampionát v časovce.
Ještě loni se zdálo, že přece jen může na akcích velké trojky bojovat o stupně vítězů, když dojel pátý na Vueltě, tři a půl minuty od pódia.
Jenže tyhle výsledky „nahoru dolů“ pokračovaly i letos.
Nezažil klidnou zimu, znovu byl často nemocný a to se podepsalo na bídném vstupu do sezony, když nedokončil závody v Baskicku a Katalánsku.
Konkurenceschopný byl Talansky až v květnu, když vyhrál královskou etapu v Kalifornii a celkově skončil třetí.
A to bylo taky vše.
Na Tour byl tak nevýrazný, že do Paříže dorazil s o dvě hodiny horším časem než vítězný Chris Froome. „Hned od úvodních etap jsem cítil, že na tom nejsem nijak zázračně. To prostě poznáte,“ vykládal po závodě.
Možná i tak doufal, že se nakonec dostane do finální nominace pro španělskou Vueltu, ale mýlil se. K tomu navíc sedmadvacátého srpna přišla zpráva, že všichni cyklisté Cannondaleu byli rozvázáni ze svých kontraktů a mohou si kvůli chybějícím penězům v rozpočtu pro příští sezonu hledat nové angažmá.
V tu chvíli si možná Talansky řekl, že je čas na životní změnu.
After a great deal of consideration, it is time to bring down the curtain on my career as a professional cyclist: https://t.co/WGlCTR4g5e https://t.co/HRXlVGldKI
Za posledních pár let není jediným cyklistou, který ukončil kariéru v tak mladém věku.
Loni v devětadvaceti letech z vrcholové cyklistiky odešel Matt Goss, vítěz Milán-San Rema.
Proč?
Jeho výsledky jednoduše nedosahovaly těch, na které byl zvyklý z minulosti.
„Když něco děláte, měli byste to absolutně milovat. Já na cyklistiku rád koukám v televizi, ale závodění... Pořád to mám rád, ale ta zamilovanost ze mě asi vyprchala,“ vysvětloval loni na podzim.
Ve stejném věku kvůli problémům s kolenem končil vítěz Tour Andy Schleck a také australský časovkář Cameron Meyer, který se ale v letošní sezoně k závodům vrátil.
Nyní se k nim přidal i Talansky.
Kdo také končí?Svou rozlučku s kariérou si aktuálně na Vueltě užívá Alberto Contador. Stylově letos končili také Tom Boonen na „svém“ Paříž-Roubaix nebo Thomas Voeckler na Tour de France. Do příští sezonu už nezasáhnou ani Paolo Tiralongo, Manuel Quinziato, Jurgen van den Broeck, Adriano Malori, Haimar Zubeldia nebo Angel Vicioso. |
