A rozhodně to není jen kvůli ostrým soubojům a srážkám, i když právě ty dodávají americkému fotbalu šťávu. „Je to sport pro opravdové chlapy, co se nebojí nějaké bolístky.
Zároveň je ale hodně o disciplíně a taktice,“ oznamuje Jan Raspopčev, trenér brněnských Alligators.
Ano, na první pohled může dění na hřišti připomínat zběsilou řež, nenechte se však zmást. „Je to mumraj, který je ale pečlivě organizovaný. Svým způsobem připomíná šachy,“ říká brněnský manažer Zbyněk Zelinka.
Každá útočná akce je dopředu promyšlená, každý tým má v zásobě nespočet signálů, při nichž hráči plní přesně dané úkoly. Zároveň je ale potřeba i umění improvizace. „Ve fotbale je spousta možností, jak dostat míč do end zóny soupeře, takže se pořád dají vymýšlet nové věci. Je to hodně o přemýšlení,“ sděluje hráč Aligátorů Jan Klimeš.
Všechny zmíněné ingredience jsou navíc namíchány do nebývale hustého koktejlu. Každá akce trvá jen pár vteřin, po nichž následuje menší pauza. „Ta dává hráčům šanci jít do každé rozehry na sto procent. Jiné sporty jsou o výdrži, ale americký fotbal je maximálně dynamický,“ popisuje Raspopčev.
To všechno dělá z amerického fotbalu velmi atraktivní podívanou. Zainteresovaní ale najdou i hromadu důvodů, proč jej hrát.
„Své uplatnění najde každý. Od hodně urostlých chlapů až po ty malé a rychlé. Navíc se díky dobré taktice a týmovému pojetí dají porazit i papírově silnější týmy,“ vysvětluje Raspopčev. „A také je to sport, který se u nás nehraje pro peníze, ale z lásky ke hře.“ Jistě, v Česku se zatím může gladiátorům v brnění o natřískaných arénách jenom zdát. Ale i tady se americký fotbal posouvá nahoru a nachází nové příznivce.
„Dřív na naše nábory chodilo málo lidí, teď se nám hlásí sami. A když jsme po třech letech znovu udělali nábor, přišlo rekordních 91 hráčů,“ přibližuje Zelinka. Vznikají také nové týmy – ligy se jich účastní jedenáct, další ještě regulérní soutěž nehrají.
Už i v Česku se zkrátka setkáte s lidmi, kteří vám poví, že kdo dá americkému fotbalu šanci a pochopí ho, zaručeně mu propadne.
Jan Klimeš: Ve hře se skloubí tvrdost i chytrostPůvodně hrál Jan Klimeš házenou. „Ale když mě to přestalo bavit, dostal jsem se přes jednoho známého k americkému fotbalu.“ U toho nyní 28tiletý wide receiver vydržel už deset let a miluje ho natolik, že k tréninkům a zápasům Brno Alligators pravidelně dojíždí až z Ostravy. Co vás na americkém fotbale tak chytlo? Hlavním úkolem wide receivera je chytání přihrávek. Jak jste se učil potřebné dovednosti? Co všechno musí hráč amerického fotbalu umět? Kolik musíte znát akcí? Co vy a zranění? Americký fotbal je přece jen tvrdší a náročnější než jiné sporty. |
V začátcích Aligátorům chyběla výstroj, šití ran ale tým stmelovaloKdyž se tým VSK VUT Brno Alligators chystal v roce 1992 k historicky prvnímu zápasu, neměl dost hráčů. „Kluci tak v šest ráno budili na kolejích spolubydlící, aby jeli s námi, i když o americkém fotbalu vůbec nic nevěděli,“ vzpomíná nynější manažer Zbyněk Zelinka. Brňané tehdy od pražských Panterů dostali dardu 99:0. V prvních letech své existence ani neměli výstroj, jen hokejové chrániče ramen a staré ragbyové helmy. „Bylo z toho hodně šití. Ale tým to stmelovalo a každý pamětník na ta léta rád vzpomíná,“ říká Zelinka. „První výstroje jsme z Rakouska pašovali, abychom nemuseli platit clo.“ První trenér, tehdejší vysokoškolský učitel Jaroslav Bogdálek, sledoval na satelitu zápasy NFL, aby vůbec věděl, jak se americký fotbal hraje. „Byli jsme mu za to vděční, ale takhle to dál dělat nešlo,“ popisuje Zelinka. V roce 1992 uspořádali Aligátoři nábor, na který přišel i texaský rodák Michael Hurley, který dalších pět let tým trénoval. Na ještě vyšší úroveň ho pak pozvedl Jonathan Croft a Brno, které původně hrálo nižší rakouské soutěže, v letech 2001 a 2002 postoupilo do finále české ligy proti Panthers. „Bohužel naši borci měli v podvědomí zakódovanou myšlenku, že Panteři jsou příliš dobří a v těch jejich černých dresech nejdou porazit,“ sděluje Zelinka. „Tento komplex zmizel až s příchodem nové generace hráčů.“ Ti už nemusí v klubu brigádničit a jejich maminky šít dresy. „Hráči zaplatí členské příspěvky a starají se jen o to, aby přišli na trénink a na zápasy,“ podotýká Zelinka. A Alligators postupně vzkvétají. „Ještě loni jezdilo na zápasy s bídou třicet hráčů, teď už se nevejdou do jednoho autobusu.“ V této sezoně Aligátoři bojují o první čtyřku a pořád sní o tom, že jednou dokráčí až na vrchol. |
Jak se hraje americký fotbalHrací doba činí 4 x 12 minut, v nejvyšších amerických soutěžích 4 x 15 (v některých momentech se čas mezi jednotlivými hrami stopuje, jindy běží). Skóruje se dvěma základními způsoby: 1) touchdown znamená dopravení míče do soupeřovy end zóny, tedy za „brankovou čáru“, útočící tým zde musí mít míč v držení. Odměnou je 6 bodů, následuje ještě potvrzovací kop za 1 bod nebo riskantnější rozehra za 2 body (vybere si útočící tým). 2) field goal znamená přesný kop do „háčka“ a stejně jako v ragby je oceněn 3 body. Útočící tým posunuje míč po hřišti dvěma způsoby: a) během. Při něm útočník běží s míčem, dokud není složen k zemi, nebo nepřeběhne postranní čáru. V místě, kde je zastaven, následně začíná nová akce. b) přihrávkou. Pokud útočník zachytí pas, může dál pokračovat během a platí stejná pravidla jako v předchozím případě. Pokud přihrávka není zachycena, začíná další akce ze stejného místa jako ta předešlá. Týmy se střídají v držení míče. Ten útočící má čtyři pokusy na to, aby po stoyardovém hřišti urazil aspoň 10 yardů (pokud při jedné akci získá 2 yardy a při další 5, zbývají mu tak ještě 3 yardy). Pokud se mu to podaří, získá first down a vytyčí se další desetiyardová hranice, na jejíž překonání jsou další čtyři pokusy. V případě neúspěchu získává míč bránící mužstvo. Týmy většinou provádí jen tři pokusy k získání nového území, ten poslední využívají buď k field goalu (pokud jsou dostatečně blízko „háčku“ soupeře), nebo k odkopu (puntu), aby soupeř začínal svůj útok v co nejnevýhodnější pozici. SLOVNÍČEK POJMŮ Quarterback neboli rozehrávač je klíčovou útočnou postavou, která řídí hru. Právě on vysílá přihrávky. |