Alonsovi stačil k zisku druhého titulu mistra světa jediný bod, proto se po startu netlačil do strkanic v úvodní zatáčce, proto ztrácel na vedoucího Massu vteřinu za vteřinou, ale na tom nezáleželo. Španěl nepředjel za celý závod jediného soupeře, přesto prokázal svou extratřídu druhým místem.
Jistotu za volantem mu dodal střet jediného soka v boji o titul Michaela Schumachera s jeho týmovým kolegou Giancarlem Fisichellou. Němec proklouzl na konci rovinky před Itala, ale ten mu při jemném kontaktu prořízl předním křídle zadní pneumatiku. Schumacher objel s defektem do boxů celé kolo a začínal z 20. místa.
Heroickým průnikem až na čtvrté místo v cíli potvrdil v posledním závodě kariéry, že odchází na vrcholu. Získal i nejrychlejší kolo závodu. Nikdo při pohledu na jeho umění na dráze nepochyboval, že by mohl bojovat o příčky nejvyšší i několik dalších let.
Po dojezdu objímal týmového kolegu Felipeho Massu, který jásal jako malý kluk. Před svými fanoušky vyhrál domácí velkou cenu a zároveň si tak zajistil třetí místo v šampionátu. Ani to týmu z Maranella nestačilo na zisk Poháru konstruktérů, který si, stejně jako titul šampiona, připsal Renault.
Sedminásobný světový šampion Schumacher odjel 250. a poslední závod v kariéře a stal se v sedmatřiceti letech vicemistrem světa. K titulu potřeboval vyhrát a zároveň Alonso nesměl bodovat.
Třetí skončil Brit Jenson Button s Hondou.
Ferrari - smůla a vítězství
Před Velkou cenou Brazílie nikdo nepochyboval, že do Jižní Ameriky přiveze nejrychlejší monoposty tým z Maranella a první tréninky to jen potvrdily. Hlavní favorit závodu Schumacher vyhrál třetí, závěrečný volný trénink a poté se "rudí" už chystali na zisk double na startu.
První i druhá část kvalifikace proběhla hladce a pro Ferrari navýsost úspěšně. Třetí začala tradičním spalování paliva a právě tlak benzinu se stal Schumacherovi osudným. Zpomalil, musel zatočit do boxů a mechanici zatlačili jeho stroj do garáže. Protože nestihl zajel jediné rychlé kolo, startoval z desátého místo. Jak se později ukázalo, i z něj by dokázal získat povinné vítězství, ale ani v závodě mu nepřálo štěstí.
Po startu brzdil Schumachera několik zatáček dvojblok bojujích jezdců BMW, ale rychle se před ně protáhl a do konce prvního kola si poradil ještě s bratrem Ralfem a bývalým týmovým kolegou Barrichellem. Byl šestý za Fisichellou, ale to už byl tvrdší oříšek.
Útočit mohl začít znovu v šestém kole, když se vrátil safety car do boxů a o tři okruhy později se na konci cílové rovinky dostal před Itala. Ten však při brzdění špatně odhadl vzdálenost a špičkou předního křídla škrtl sedminásobmému šampionovi o zadní pneumatiku. I lehky dotyk boční hrany obutí však k poškození stačil. Němce čekal celý okruh s defektem gumy, její výměna v boxech a stíhací jízda z dvacátého místa.
A Schumacher při svém posledním závodě kariéry F1 nezklamal. Míjel soupeře jako střela a v polovině velké ceny se už těšil z 12. místa a nejrychlejšího kola. Ani poté se nezastavil. I když při boji s osmým Kubicou zjistil, že jeho stroj neni v optimální technické pohodě a Poláka po předjetí opět pustil před sebe, hnal se stále nezadržitelně vpřed.
Barrichello ho ochotně pustil, Fisichella napodruhé už problémy nedělal a pět kol před cíle dorazil Kimiho Räikkönena, který ho nahradí příští rok ve Ferrari. Fin se bránil ze všech sil, pár útoků odrazil, ale Schumacher ho nakonec v posledním předjížděcím manévru kariéry ukázkově předstihl.
Buttona před sebou už do cíle dorazit nemohl. Titul nezískal, svému Ferrari k Poháru konstruktérů nepomohl, na stupních vítězů chyběl, přesto v posledním závodě kariéry zanechal vynikající dojem. Michael Schumacher jel jako pravý šampion.
Felipe Massa si splnil vítězstvím před domácím publikem jeden ze snů každého brazilského jezdce. Vždyť naposled se stejný kousek povedl v roce 1993 legendárnímu Sennovi a Barrichello za pět let ve Ferrari vyhrát nedokázal. Zato Massa se musel za volantem chvílemi nudit. Po startu z pole position ujel všem a až do cíle stále zvyšoval náskok před viditelně pomalejším Alonsem.
Renault - oba tituly v kapse
Mise 2006 skončila navývost úspěšně. Tým Flavia Briatoreho obhájil oba tituly a Fernando Alonso si odnáší k McLarenu číslo 1 mistra světa. Vše podstatné se rozhodlo před čtrnácti dny v Japonsku a na Interlagosu už šlo pouze o to nic nezkazit. A to se Renaultu povedlo.
Fisichella dokončil po letos tradičně nevýrazném výkonu na šestém místě, ale protože zavinil defekt Michaela Schumachera, zisk Poháru konstruktérů je i jeho zásluhou.
Fernando Alonso jel od prvních metrů na jistotu, postoupil vpřed díky pozdější zastávce v boxech než jeho soupeři, ale své pronásledovatele v čele s vynikajícím Buttonem nikdy nepustil tak blízko, aby ho mohli předjet. Jeden Britův nebezpečnější útok zručně odvrátil.
Renault nebyl v druhé polovině sezony zdaleka tak suverénní jako v jejím začátku, přesto vedení v obou šampionátech uhájil. Vzhledem k tomu, že za ztrátu výkonnostní převahy mohla částečně i FIA, která mu ve sporném procesu zakázala použití hmotových tlumičů, kolem kterých britsko-francouzský tým svůj letošní stroj postavil, jsou poháry ve správných rukou.
Příští rok v McLarenu dostane Alonso šanci dokázat, že ti, kteří ho považují za šampiona bez vášně, za jezdce, který nikdy nebude bojovníkem, za mladíka, který přináší do formule 1 nudu, se hluboce mýlí.
Honda - lepší než McLaren?
V celkovém pořadí Poháru konstruktérů patří japonskému týmu čtvrté místo, ale v posledním závodu sezony byly jeho stroje rychlejší než třetího McLarenu. Nevýrazný Barrichello, kterému se tradičně na domácí trati nedaří, si poradil s de la Rosou a Jenson Button porazil v přímém souboji Kimiho Räikkönena.
Do prvních zastávek v boxech jezdil Button, kterému se nepovedla kvalifikace a začínal ze 14. místa, na šestém místě. Dopředu se prodral stejně rychle jako Schumacher, ale defekt ani jiný problém ho nepotkal.
Výborně zvládnutou zastávkou v boxech proklouzl před týmového kolegu Barrichella i Fisichellu a skvělý výkon korunoval ve 28. kole, kdy na pohled snadno předjel Kimiho Räikkönena. V druhé polovině závodu dotíral na Alonsa, ale jeho Renault byl už příliš rychlý. Třetí místo v posledním závodě sezony ale bylo nečekaným úspěchem. V konečném pořadí mistrovství světa obsadil šestou pozici a vybojoval téměř dvojnásobek bodů než jeho zkušenější týmový kolega Barrichello.
McLaren - ústup ze slávy
Pokud loni měl tým McLaren nejrychlejší auto na startovním roštu a do posledních chvil bojoval s Renaultem o Pohár konstruktérů, letos se musel spokojit s mnohem chudší úrodou.
Už tradičně slabý a nespolehlivý motor Mercedes doplnilo v roce 2006 ničím nevynikající šasi, a tak Kimi Räikkönen zůstal na páté příčce mistrovství světa za jezdci Ferrari a Renaultu a v Poháru konstruktérů patří McLarenu třetí příčka za stejnými soupeři. Podstatnější je ale fakt, že snad kromě Monaka na zmiňované dva týmy rychlostně nestačil. Nula v kolonce "počet vítězství" hovoří za vše.
V Interlagosu se de la Rosa jedoucí na jedinou zastávkou horko těžko prodral před Kubicu z BMW na poslední bodovanou příčku a Räikkönen se propadl z druhého místa na startu na páté v cíli. Ač neudělal jedinou chybu, na rovinkách byl pro soupeře snadným terčem. McLaren mu nedal nikdy auto, s kterým by se mohl stát mistrem světa. Snad za rok v Renaultu dokáže na trati, že je za nejrychlejšího jezdce současné F1 považován oprávněně.
BMW-Sauber
Švýcarsko-německý tým se stal největším překvapením sezony. Motory BMW dodaly tradičně solidnímu šasi z Hinwilu rychlost a v celkovém pořadí dokázala stáj porazit ambiciózní a mnohem bohatší Toyotu.
Jako dobrý tah se ukázalo nahrazení problémového mistra světa z roku 1997 Villeneuva polským mladíkem KUbicou, který se okamžitě stal nejslibnějším talentem F1 a už ve třetím závodě stál na stupních vítězů.
V Brazílii ale Polák rychlostně nestačil a v průběhu závodu spadl z bodovaných pozic. Nick Heidfeld klesl po problémech po kolizi do druhé desítky, ale jeden závod nemohl zničit uspokojení z povedené sezony.
Pokud se nějaký tým má příští sezonu vyšplhat na úroveň Ferrari nebo Renaultu, BMW patří mezi žhavé kandidáty.
Výsledky Velké ceny Brazílie:
|
Nejrychlejší kolo: Michael Schumacher - 1:12,162
Konečné pořadí MS (po osmnácti závodech):
| POŘADÍ | JMÉNO | STÁT | TÝM | BODY |
| 1 | Fernando Alonso | Španělsko | Renault | 134 |
| 2 | Michael Schumacher | Německo | Ferrari | 121 |
| 3 | Felipe Massa | Brazílie | Ferrari | 80 |
| 4 | Giancarlo Fisichella | Itálie | Renault | 72 |
| 5 | Kimi Räikkönen | Finsko | McLaren | 65 |
| 6 | Jenson Button | Velká Británie | Honda | 56 |
| 7 | Rubens Barrichello | Brazílie | Honda | 30 |
| 8 | Juan Pablo Montoya | Kolumbie | McLaren | 26 |
| 9 | Nick Heidfeld | Německo | BMW Sauber | 23 |
| 10 | Ralf Schumacher | Německo | Toyota | 20 |
| 11 | Pedro De la Rosa | Španělsko | McLaren | 19 |
| 12 | Jarno Trulli | Itálie | Toyota | 15 |
| 13 | David Coulthard | Velká Británie | Red Bull | 14 |
| 14 | Mark Webber | Austrálie | Williams | 7 |
| 15 | Jacques Villeneuve | Kanada | BMW Sauber | 7 |
| 16 | Robert Kubica | Polsko | BMW Sauber | 6 |
| 17 | Nico Rosberg | Německo | Williams | 4 |
| 18 | Christian Klien | Rakousko | Red Bull | 2 |
| 19 | Vitantonio Liuzzi | Itálie | Toro Rosso | 1 |
Konečné pořadí Poháru konstruktérů:
| POŘADÍ | JMÉNO | STÁT | BODY |
| 1 | Renault | Francie | 206 |
| 2 | Ferrari | Itálie | 201 |
| 3 | McLaren | Velká Británie | 110 |
| 4 | Honda | Japonsko | 86 |
| 5 | BMW Sauber | Německo | 36 |
| 6 | Toyota | Japonsko | 35 |
| 7 | Red Bull | Rakousko | 16 |
| 8 | Williams | Velká Británie | 11 |
| 9 | Toro Rosso | Itálie | 1 |
